Pokud si nezačneme více všímat toho, co nás s Ruskem spojuje, propadneme.

Přestože se může zdát, že na pozadí války na Ukrajině stále ubývá průsečíků mezi Českou republikou a Ruskem, ty pro nás nejvýznamnější jsou nezodpovědně přehlíženy.

Kdo viděl dne 27. června pořad Reportéři, měl možnost šestnáct minut žasnout nad zázračnou metamorfózou člověka  Michala Redla, někdejšího spolupracovníka českého zločince Radovana Krejčíře,  v bytost, jejíž vnitřní světlo  zdá se co chvíli zažehnout kajícníkovi nad hlavou svatozář. Ne však hříšníkovi, ale empatikovi obviňujícího sebe sama za hříchy světa. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/222452801240023/

Jak z reportáže vyplývá, informace o tom, že si pan Redl získá tzv. papíry na hlavu, se vrchovatě naplnily. Jeho soucitní příbuzní ho vykreslili jako nešťastníka, který se obviňuje i z hladomoru v rovníkové Africe, pláče nad opuštěnými dětmi a mohl by se úplně rozdat a upadnout do bídy, pokud by mu nebyla omezena práva nakládat se svými finančními prostředky. Muselo to být pro něho těžké, když pak směl utratit pouze 75 000kč měsíčně (později, zřejmě v rámci valorizace, 100 000kč). Nepřipomíná Vám to například předstírané blbství Nikity Michalkova, v němž promluvil s vážnou tváří o infikovaném ptactvu, které se Ukrajinci chystali vypustit na Rusko podle předem vypočítané (a ptákům nějak vštípené) letové trajektorie? A spoustu jiných nesmyslů vanoucích k nám z té země která údajně denacifikuje celá města metodou odstranění plevele zrušením pole?

Jak víme, znalecké posudky nejsou pro justici závazné, neboť justice je povinna přezkoumávat, zda jejich východiska a závěry nejsou v rozporu s jinými skutečnostmi. Problematika soudního znalectví ovšem dlouhodobě politiky nezajímá, a to nejméně od roku 2007, kdy se k tomu velmi kriticky vyjádřil tehdejší ombudsman pan Otakar Motejl.

(Ombudsman Otakar Motejl vyzval ministerstvo spravedlnosti, aby konečně začalo řešit jeden z největších problémů české justice – nekvalitní práci soudních znalců. „Případy, kdy soudní znalci pochybili, mívají často za následek zpackaný lidský život, jejich odpovědnost je ale téměř nulová,“ říká ombudsman).

Kauza Krejčíř, Redl, Hlubuček & spol. nám ukazuje, že k selháním soudních znalců a orgánů činných v trestním řízení nedochází jen k neoprávněnému ocejchování člověka psychiatrickou diagnózou (když si to někdo moc přeje), ale i ke stanovení diagnózy pro pohodlný život pachatele (když si to někdo moc přeje).

Omlouvám se předem pro případ, že by šetření potvrdilo metamorfózu pana Redla ve světce. To by znamenalo, že se v tomto případě nejednalo o semknutost znalců s orgány činnými v trestním řízení (či dokonce o zločinné spolčení), ale o nevšední případ tzv. obrácení, jemuž by možná měl věnovat pozornost i Vatikán.

Současně by to znamenalo, že v tomto případě nelze uvažovat ani o předstíraném blbství, jehož produkty  od začátku války na Ukrajině na nás valí z Ruska s násobně větší intenzitou než dříve.

Rád bych věřil, že pana Redla čeká očištění a později třeba i svatořečení. Ale je tu mnoho ALE. Nedávný případ předstíraného blbství v ruském stylu byla kauza Peroutka, který byl na sklonku minulé vlády ocejchován Milošem Zemanem i justicí (podobně jako kdysi komunisty) jako člověk fascinovaný nacismem. Prosím? Že mrtví prd ví? Prd ale není to, co ví Peroutkova vnučka paní Terezie Kaslová. Zdůvodnění rozsudku je sice vysmrknuté jako prd, ale není pouhým prdem. Je to facka všem, kteří si přejí žít v právním státě, v němž rozhodnutí soudů nejsou výsledkem přání vrchnosti nebo dokonce pachatelů trestných činů. Každý takový „úkaz“ v našich orgánech činných v trestním řízení oslabuje naši občanskou společnost, jejíž důvěra ve stát nutně slábne. Slábne tak i důvěra občanů v to, že domoci se u nás spravedlnosti lze snadno. Rusko na to jde podobně, není-liž pravda? Okázale usmrcuje ve svých občanech vůli domáhat se svých práv. Cílem je celoroční tichá ruská zima na věky věků.

Ale obraťme chmurné listy minulosti a zahleďme se na novou stránku naší nové éry započaté podzimními volbami. Ta tam je byvší členka Rady ČT, která jako smyslů zbavená přišla v pocitech ohrožení s policejní ochrankou do budovy České televize, aby její potencionální vrah neměl příležitost ji s gustem a před svědky zamordovat a konečně nalézt mír a klid v nějakém z našich žalářů. Předstírané blbství v ruském stylu? Tvrdit to nemohu, neboť podivínů i mezi osobami veřejně činnými je mnoho. Jaké další změny nastaly?

Nová éra zdá se přece jen v něčem navazovat na vládu Andreje Babiše. Změna tu však rozhodně je. Zatímco Anrej Babiš mnohokrát vykřikoval jako paranoidní prdlouš, že je obětí kampaně a spiknutí, pětikoalice netvrdí, že se stala obětí Petra Hlubučka. To nemohu říct. Přesto se však zdá, že se Česká republika s kurzem drženým minulou vládou loučí ne příliš přesvědčivě. Nikdo sice například nezastrašuje redaktory ČT a nevyhrožuje jim vyhazovem, nicméně málokdo z voličů pětikoalice předpokládal, že nad veřejnoprávností ČT zůstanou bdít pánové Pavel Matocha a Lubomír Xaver Veselý. Nikdo možná nepředpokládal ani to, že člen Rady ČRo Vítězslav Jandák bude předstírat, že když Rusové tvrdí, že na Ukrajině válka není, tak tam prostě není. Kdyby Ukrajina ležela uprostřed Grónska a prodlévala v radiovém stínu a klidu, byl bych k panu Jandákovi shovívavý. Pokud však člen Rady ČRo není schopen zbadat, že za hranicemi bývalého Československa, je válka, jíž podléhají tisíce obětí i s celými městy, pak se musím ptát, kdo potřebuje v Radě ČRo člověka vykazujícího známky mentálního postižení? Já rozhodně ne, ale věřím, že předstírané blbství v ruském stylu má mnoho sympatizantů. Nemám zdaleka na mysli jen příznivce našeho (kupodivu) europoslance Ivana Davida, který bude jednou čnět v učebnicích jako náš přední šiřitel lživé ruské propagandy. Také příznivce Jiřího Vyvadila, jemuž orgány činné v trestním řízení, v naší již postbabišovské fázi vývoje, vyšly jeho předstíranému blbství vsříc (zřejmě v předstírání téže mentální nedostatečnosti).  

Závěrem si dovolím své vyznání obav z pokračujícího vývoje v České republice:

Pokud bude naše vrchnost nadále zastrašovat své občany zmanipulovanými řízeními orgánů činných v trestním řízení,  pokud bude v lidech vyvolávat oprávněnou nevíru v právní stát,  pokud v nich bude utloukat vůli domáhat se svých práv na pozadí nadržování pachatelům trestných činů a bude demonstrovat svévoli v rozhodování, pak budeme vlečeni časem k předvolebnímu klání prohnilých proti prohnilým.