Odešel režisér Jiří Svoboda

Dnes hledí na nás z dalekého břehu, kde navštívit jej může pouze ten, kdo  krajinu tu dobře zná nebo mu bylo dáno do ní nahlédnout jak zbloudilému poutníkovi, jenž o ní druhým sotva mnoho poví.

O krajině šalebných stínů, přeludů a bludných záblesků v zápětí hynoucích světel. O krajině, kde ve věrtelích blbostí se ráchají ti smyslů zbavení a nadšení jsou z každého, kdo z cesty až k nim sešel.

Svědectví z této krajiny podávaná tamními zbloudilými osadníky tedy musíme vnímat jako důsledky jejího působení podněcujících fantazii, v níž se realita proplétá a snoubí s bizarními představami, a vznikají tak rozmanité mutace fantaskních obrazů a verbálních slepenců.

Už titulek článku Jiřího Svobody (Smutné výstupy Babiše ml. v režii bezskrupulosního Klusáka) svědčí o přetlaku obrazů množících se nekontrolovaně v mysli autora, neboť na ústecké Větruši  nedošlo k žádným opakovaným „výstupům Andreje Babiše mladšího“, ale pouze k tomu, že přišel říci svému otci několik vět. Sám fakt, že premiérovu synovi dělal společnost režisér Vít Klusák, Jiří Svoboda  zneužil k nesmyslné urážce Andreje Babiše mladšího, o němž čtenářům vnucuje představu člověka neschopného dát dohromady kloudnou větu bez režijního výkonu pana Klusáka. Z jedné události na ústecké Větruši pan Svoboda o panu Klusákovi vyfabuloval, že ho „vozí na předvolební setkání a nacvičuje s ním jeho výstupy“.

To podstatné a pravdivé se panu režisérovi Svobodovi do jeho článku kupodivu nevešlo. To, že Andrej Babiš mladší získal druhé odborné posouzení svého duševního zdraví vyvracející jeho duševní onemocnění a přišel to sdělit (ze známých a vážných důvodů) svému otci.  Pan Svoboda měl potřebu o Andrejovi Babišovi mladším napsat, že je to „trapně zneužívaný psychicky excitovaný člověk“, ale vůbec se nezmínil, co je příčinou té excitace. Udělám tedy tu práci za něho!

Člověk, jemuž je několik let vnucováno, že je paranoidní schizofrenik a marně se snaží tohoto cejchu zbavit, by nebyl normální, kdyby nebyl touto svou životní situací poněkud excitován. Andrej Babiš mladší není „téměř dospělý muž“, jak z neznámých důvodů pan Jiří Svoboda píše. Nejenže je více než dospělý, ale natolik dospělý, že má i dostatek sebeúcty na to, aby jako veřejnosti známý paranoidní schizofrenik veřejně toto odmítl. Následující věta z článku pana Sbobody je tedy zcela nesmyslná: „Že sebou nechá ten téměř dospělý muž Babiš ml. vláčet a bičovat své emoce, svědčí jen o jeho psychickém stavu. Pokud by si svá traumata chtěl upřímně s otcem objasnit, nepochybně by k tomu nevolil otevřenou scénu, na kterou ho přivádí loutkař“.

Neshledávám žádný důvod podezírat pana Víta Klusáka z jakýchkoli režijních výkonů nebo dokonce manipulací. Naopak pan Jiří svoboda stvořil zcela virtuální realitu, a to způsobem, jenž je natolik nemravný a bezohledný, že mne nutí připomenout minulý režim, v němž veřejné ostouzení nepohodlných lidí bylo jedním z nástrojů moci. Jako polistopadový politik měl Jiří Svoboda možnost pracovat na tom, aby relikty minulého režimu byly co možná nejméně živoucí, včetně zneužívání psychiatrie.   Článek pana Svobody je opakem takové pozitivní práce.

Panu Jiřímu Svobodovi upřímně přeji šťastný návrat ze vzdáleného břehu.