Mír je, když válka dřímá.

Tématem je jedna z příčin vzniku válek. Zjednodušeně řečeno - potřeba uspokojení osobních ambicí na úkor druhých.

Strachu z válek se nezbavíme.
A zřejmě ani válek.
Vždyť kdekdo něco cizího si přeje mít
a nezdráhá se si to přivlastnit.
Co přát si může politik, aby byl ještě větší, bohatší?
K tomu mu nestačí do kufru přibalit si hotelový ručník,
a nebo v zahraničí při podpisu smlouvy do kapsy si na památku pero strčit.
Může však jedněm něco slíbit a jiné za to nechat platit.
Nechat se vynést vděčnými o něco výš.
Umět se chytře zavděčit.

Může jim také slíbit to, co mají v jiné zemi.
A nebo onu zemi celou jako spravedlivě přisvojenou, podrobenou.
Pak všichni jeho stoupenci by mohli navštívit tu porobenou zemi.
Projít se pod vítězným obloukem,
aby z té jeho slávy také něco měli, něco upili.
Hrdí.

Zdali.
Ti, kdo by přežili.
A někdy po té hrůze ani oni.