Jé, Juro, nic si z toho nedělej

Volně na motivy písně Vladimira Vysockého „Dialog u televizoru“. Určitá sociokulturní prostředí jsou úspěšně osévána vyfabulovanými nesmysly, zvláště tehdy, když dopadají do půdy dobře kypřené a hnojené.

Jé kámo koukni na ty bambuly

Tak to jsou teda komici

Oni si asi přihnuli

Že melou jako opilci

A vidíš tenhle pitomec

Tomu by slušela už klec

Že ten je navíc poslanec

Je známá věc

*

Ty Věro koukni tenhle tlučhuba

Jak ten to vůbec nedává

Prej blbě vidí Petr Fiala

Von ještě se ho zastává

Už toho začínám mít dost

Že prej jsme na to blbý dost

Že zbodnem každou pitomost

Tak to je moc

*

Jé Juro nic si z toho nedělej

Ty přece můžeš se jim smát

Fiala přece je křivej

Ty nejsi žádnej dezolát

A vůbec kdo ví jak to je

Tak snad nám někdo naleje

Tak dobrá ať nám šmakuje

Tady to je

*

No nejsme žádný intoši

No vocaď pocaď todle ne

Myslí si že brejle mu líp sluší

Vo tom to přece celý je

Tak ještě do druhý nohy

Dneska kašleme na dluhy

Ráno nevstanem na nohy

Zas mátohy