Hele tele

Jak si Zelenskyj mohl dovolit vyslovit, že Američané (ti severní of course) v budoucnu pocítí důsledky války?

Stává se, že člověk řekne větu,
a odezva zní hůře,
než kdyby se mu pro odpověď otevřely dveře teletníku.

My, že pocítíme?
Neříkejte nám, co budeme cítit.
Protože nejste v pozici, abyste nám to diktoval.
To přesně děláte.
Tak Trump s pomocí Vance ve chvíli viníka si na vyhazov vykoval.

Stihomam? To ne.
Jen předstíraná hluchota, predstíraný dojem diktování, záminka.

Aby se dalo prožít – už ho na lopatkách máme.
Umýt si špinavé ruce.
Manipulace hrubě šroubovaná, rutina.
Pochoutka pro Vladimira Putina.

Jak mohli by pocítit dopad války
za oceánem v daleké Evropě?
Jak jinak mohli by se cítit než ou kej,
když Rusko už snad přestalo si brousit zuby na Aljašku?
Když Pearl Harbor bezpečným přístavem je pro lodě.
Když je to už tak dávno, kdy ponorka pod velením Reinharda Hardegena vyloupla se
z oceánu na dohled z Manhattanu
tak blízko vyděšené sochy svobody,
před jejímiž zraky posádky amerických lodí topily se, hořely, padaly do
vody.
To vše se stalo už tak dávno.
Dřív, než si Donald Trump vyfoukl z bubble gum svou první bublinu.
Nikdy už znovu nestane se,
co se kdysi stalo.
Nemůže se stát.
Mluvíme o míru.
Začala psát se nová éra,
v níž Donald Vladimirovi je kamarád
a Unie je ve svém vlastním vesmíru.

Odkaz