Gaudium

Inspirováno satirou Ladislava Pokorného „Prosazujeme-li hodnoty, nemůžeme si hrát na puntičkáře při vyplňování a kontrole předpisů“

Kde řekl bys, že fádní úhor leží,
na němž sotva je co k překvapení, k zastavení,
kde snad jen bolševník zaujme,
že stále se tam drží urputně,
kde netýkavka čínská zavání ze stinné mokřiny,
kde na šaty ti z lopuší naskáčou čumbrky,
kde svízel přítula tahá tě za boty,
tím místem prošel bys možná lhostejně, snad mrzutě.
Však satirik tím prostředím nenechá se zmást.
Ten nenajde na dlani chlup, ten srst.
A ještě kartáčem ji vyčeše
a úhor nudný promění v bohatou prsť,
aniž by prst si musel vycucat či krást.
A rázem z šedi, nad níž jen pozvedl bys obočí, je gaudium,
až smích vyhání slzy do očí.