Andrej Babiš mladší se ozval redakci Neovlivní.cz

Co by se nyní mělo stát, však asi nikdo neočekává. Jistě to neočekává ani Sabina Slonková a Jiří Kubík.

Ticho - to je to jediné, co můžeme dnes očekávat ze strany těch, kdo byli ve svých soudech tlamatě rozmáchlí a planoucí. Prý pro korektnost, novinářskou čest, citlivost a empatii. Zástupy byly těch, kdo nadávali oběma do hyen a kariérních sviní. Těch, kdo se nezdráhali nazývat je supy, které hlad po senzaci hnal až do Švýcar. Jak kdyby čekali, že za ta vědra špíny aspoň usměje se na ně dobrotivý car. Tolik se snažili o křivý obraz novinářů, pro než je smutný příběh pochoutka. Ovšem, v zemi, kde dnes zas včera je. Kde pošpiněn je zas i Peroutka.

"Premiérův syn zopakoval, že trvá na všem, co řekl v reportáži o svém otci, únosu na Krym a Čapím hnízdě."

Neo: Můžete potvrdit, že všechno, co jste nám tehdy řekl na skrytou kameru, byla pravda a necítil jste se pod žádným nátlakem, když jste to říkal?

Necítil jsem se pod tlakem. Naopak, se mi ulevilo, že jsem to mohl někomu říct. Můžu potvrdit, že jsem byl během našeho skrytého rozhovoru upřímný.

Neo: Kdy jste se naposledy viděl s otcem?

Když přišel kvůli svým osobním zájmům za mou sem do Švýcarska.

Neo: Proč jste zatím nevypovídal v kauze Krym a Protopopov?

Protože nemám zájem.

Neo: Jak se vám daří?

Dobře.

Neo: Co celé dny děláte?

Nudím se.

Investigativní žurnalistika je disciplína, jejíž plody bývají trnem v oku všude ve světě. Bývá až k smrti nenáviděna. Důkazem je nedávno naplněný osud Jána Kuciaka a jeho přítelkyně  Martiny Kušnírové. K těmto vraždám došlo několik let po té, co byla v ohrožení života právě Sabina Slonková. Paní Slonkové, panu Kubíkovi i Anreji Babišovi mladšímu přeji mnoho štěstí. A také všem novinářům, kteří hájí svobodu i pro ty, kdo její cenu nejsou schopni pochopit.

.