Ambice trollů na sítích.

Malé zamyšlení nad činností trollů i prostředími, kde mají možnost si hrát jako v rezervaci a kde jsou v relativním bezpečí před ošklivými a netolerantními účastníky.

Nabízím svůj vlastní pohled, který se neopírá o žádné poznatky sociologů, psychologů nebo psychiatrů.
Domnívám se, že trolly lze zjednodušeně rozdělit do dvou základních skupin. Do té první patří ti, kteří nemají potřebu kohokoli o čemkoli přesvědčit nebo komukoli cokoli vyvrátit. Většinou ani nenabízejí žádný oponentní názor nebo logické argumenty, dokonce ani nelogické. Z toho pramení jejich nezranitelnost a klid, s jakým snášejí stupňovanou obranu před jejich stupňovanými urážkami v osobní rovině, neboť marná snaha cílových osob odrazit jejich útoky je právě tím, co je uspokojuje. Cítí se tím lépe, čím, hůře se cítí cílová osoba. Zatímco oni si ten čas náramně užívají a odcházejí z „diskuse“ uspokojeni, jejich oběti po takovém souboji mají pocity selhání a ponížení. Je jim trapně z toho, že se vůbec nechaly do takového souboje vtáhnout tak primitivním způsobem a nechat se dokopat k neodvratné prohře.
Trollové této kategorie jsou často sólisté. Nepotřebují podporu dalších účastníků. Většinou vystupují pod nepravým jménem nebo přezdívkou, na sítích které nejsou nikým nebo minimálně administrovány. Dají se přirovnat k upírům. Sebe posílí, oběti oslabí. Oběti přeladí do emocí ponížených hlupáků, pro sebe tím získají příjemné emoce vítěze.
Do druhé skupiny patří ti, kteří reagují na názory a postoje odlišné o těch, které trollové této kategorie sdílejí s množinou dalších účastníků. Tito trollové se, na rozdíl od sólistů z první skupiny, vzájemně podporují a jsou připraveni vyjádřit solidárně souhlas s různými pseudoargumenty a účelovými prostředky dehonestujícími oponenta. I když trollové této kategorie zastávají určité postoje a názory, zdá se být pravděpodobné, že hlavním důvodem jejich účasti na sítích je právě trolling, neboť trollem se stává člověk kompenzující si nějaký druh komplexu.
Trollové této kategorie jsou zranitelnější, neboť nejsou imunní vůči prostředkům obrany jako je tomu u trollů v první skupině. To je dáno už tím že, mají vazbu na spřízněné trolly i další účastníky.
Mají tedy před kým ztratit svou tvář, před kým prohrát.
Jeden z možných scénářů:
Protože žádný troll nemíní uznat argumenty oponenta, často před nimi uhýbá od předmětu diskuse, kličkuje a většinou mu nezbývá nic jiného, než soudy ad hominem nemající s jakýmkoli jiným tématem nic společného. Protože takový troll s jistou mírou obrany samozřejmě počítá, pokračuje s pocitem, že síly jsou přinejmenším vyrovnané. Sbírá body od svých příznivců, čas ubíhá a situace spěje k bodu, kdy troll přitvrdí, aby vyprovokoval cílovou osobu a vlákal ji do pasti. Past ale nemusí sklapnout jen proto, že cílová osoba použije v rozporu s pravidly nějaké vulgární slovo, na které troll čeká. Stává se, že cílová osoba, vědoma si svého již po zkušenostech pochopeného nevýhodného postavení, nehodlá klesnout na úroveň trolla, opanuje se a na zjevnou zhovadilost odpoví po zásluze příkře a bez vulgarit. Jsou prostředí, kde se situace dá takto zvládnout, i když ani tam by trollům neměla být dávána příležitost opakovaně okrádat účastníky o čas. Pokud však i taková obrana je odměněna banem, pak by se postoj administrace dal vyjádřit asi takto:
Chudák troll. Je sice troll, ale někde přece musí mít možnost si hrát. Musel mít určitě těžký život, když musí prudit, aby mu bylo líp. Trochu soucitu a pochopení si určitě zaslouží. Tak příkrá odpověď je něco jako neadekvátní obrana, když je tu možnost věnovat mu aspoň půl hodinky a dopřát mu trochu té zábavy, z které ještě nikdy nikomu žádné pupence nenaskákaly.