Obhajoba titulu Juniorský Mistr Evropy Juniorský Mistr Evropy Lukáš Podpěra bude od 7. do10. 3. 2013obhajovat v Budapešti titul nejlepšího hráče deskové hry go v kategorii do dvaceti let. Osmnáctiletý vítěz loňského mistrovství studoval herní strategie během krátkého pobytu v Číně a Koreji a okusil vítězství i pády špičkového hráče „císařské“ hry s tisíciletou tradicí.
Miloš Podpěra
Loni jste v Petrohradě vyhrál titul Mistra Evropy juniorů. Byl to váš první úspěch na této úrovni, nebo už jste vyhrál srovnatelně hodnotný turnaj?
Už rok předtím jsem byl druhý na Mistrovství České republiky mezi dospělými, to řadím úplně nejvýš.
Být druhý v republice je úspěch…
Úspěch to je, ale chci výš. Zvlášť když loni se mi Mistrovství ČR nepovedlo, to jsem skončil až pátý Před loňským mistrovstvím dospělých jsem se právě vrátil z Koreje a to byl trochu můj pád. Chtěl jsem využít nové poznatky, zažíval jsem nové věci a uzpůsoboval svůj styl hry, spadnul jsem o jednu příčku mezi českou špičkou. Teď už se snad můj styl usadil a doufám, že začnu zase stoupat.
Zmínil jste, že se chcete dostat výš. Co to konkrétně znamená?
Chtěl bych se stát Mistrem republiky. Vzhledem k mému nízkému věku mám také ambice na Mistra Evropy nebo profesionála. Znamenalo by to hodně práce, dřiny a učení. Profesionálové go si ale v Evropě nežijí dvakrát skvěle. Je tady jiná situace než v Asii, kde jsou profi hráči vážení a učí se odmalička mezi nejlepšími mistry. Je tedy otázkou, jestli není lepší být jenom amatérem na vysoké úrovni. Profi zkoušky se skládají v Asii – v Číně, v Japonsku a Koreji. Zatím se to povedlo jenom čtyřem evropských hráčům. Z českých žádnému.
V čem jsou profi zkoušky tak náročné, že je složili jen čtyři Evropané?
Člověk se musí probít tím množstvím hráčů v Asii, kde se profi hráči stávají i 15leté děti. Je jich strašně moc. Měl jsem možnost studovat go v Číně a loni měsíc v Koreji, kde byli moji spolužáci tak o pět let mladší a bylo jich hrozně moc. Tam jsem si uvědomil ten rozdíl mezi postavením go v Evropě a v Asii.
Jak se dostane hráč go do školy v Číny nebo Koreji?
Před třema lety mě zaujal inzerát na kurz v Číně a odjel jsem tam se dvěma kamarády. Koreu mi doporučil jeden korejský profesionál, který učil v Evropě. Pak je možné tam samozřejmě odjet na pozvání, ale to musí být velmi dobrý hráč – talent, který pozvou, když má úspěch třeba na Mistrovství Evropy.
V čem spočívá studium hry? Znáte pravidla, máte za sebou penzum odehraných zápasů, co ale trénujete?
To je těžká otázka. Záleží, na jaké úrovni hráč je. Když začíná, učí se základní principy, techniky jak hrát. Spoustu strategií přehrává z knížek. Když potom sílí, zlepšuje se pomaleji, musí se zaměřovat na svoje konkrétní slabiny. Vždycky pomůže komentář partie od silnějšího hráče, profesionála. Přehrávají se profesionální partie. Teď řeším tzv. tsume-go, to je strategie, jak zabíjet a oživovat skupiny, což už je hodně specifická záležitost. Čím je hráč lepší, tím těžší problémy řeší. Co řeší začátečník, já vidím třeba za sekundu, co řeší profesionál, já nemám šanci vyřešit, nemám na to zatím dostatečnou sílu.
Dá se říct, že každý hráč má svůj osobní styl hry?
Určitě. Některý hráč jde do hry agresivně, některý vyčkává, jde do toho pomaličku. Někdo buduje velké území, někdo má rád své jisté body. Z herního stylu se dá dobře zjistit, co je hráč za osobnost. Poznáte, jakým způsobem se staví k životu, jak přemýšlí, jakou životní strategii volí. Trpěliví, rozvážnější hráči jsou často takoví i v životě, spíš introverti.
Jaký jste vy?
Já jsem dřív hrál jednoznačně na jisté body. Na silnější hráče už mi to ale nestačilo. Korejci jsou dnes známí tím, že jsou bojovníci, takže mě naučili hrát ostřeji. V Japonsku se hraje spíš pasivně. Jenže Japonci zjistili, že vůči Korejcům teď už se svou pasivitou zaostávají. Mladí Japonci se snaží adaptovat na modernější styl, útočnější. Já se snažím vybalancovat na něco mezi tím. Taky tomu odpovídaly moje výsledky v poslední době. Těžko jsem hledal nový balanc.
Jste schopen překročit sám sebe – tedy naučit se způsoby boje, strategie, které vám nejsou úplně vlastní?
Zkouším to, ale jde to těžko. Už jsem měl zažitý určitý styl. Když to člověk zkouší, tak zeslábne třeba i o tři třídy. Trochu jsem se v tom hledal. Může se to vyplatit v tom, že když umíte hrát více styly, pokryjete víc hráčů, můžete si zvolit víc strategií.
Kdyby měl někdo zájem hru si vyzkoušet nebo se o ní dozvědět víc, kam by měl zajít?
Téměř v každé pražské čajovně mají goban. Jinak se v Praze hráči scházejí třikrát týdně – každou středu na kolejích Matematicko-fyzikální fakulty v Tróji, na Můstku v Česko-japonské společnosti pod vedením pana Daňka každé úterý od18:30a na Vítězném náměstí v Dejvicích v prostorách CK China Tours ve čtvrtek od 18 hod. Mohou přijít i úplní začátečníci, kterých se ujme silnější hráč a věnuje se jim.
Další informace naleznete na www.goweb.cz a www.egoban.cz, kontaktní osoba: Vladimír Daněk, ČAGO, president@goweb.cz, mobil: 776 010 237
