Tak doufejme, že tento a jiní Krakeni zůstanou spát. A že k mutacím bude docházet jen k těm co nás příliš nepoškodí. Znovu děkuji

Zdravím, mám otázku - jak by to vypadalo s lidstvem kdyby :

- nepoužívalo očkování

- nepoužívalo ATB, antivirotika, antimalaritika, antiparazitika....

- tepelně nezpracovávalo potravu, jedlo ze země, nepoužívalo příbor, jedlo rukama

- nevyrábělo, nepoužívalo žádnou desinfekci - osobní ani svého okolí, neumývalo si ruce ani před jídlem

- žilo promiskuitně a nikdy nepoužívalo kondom

- nikdy si nečistilo zuby

Tak s Krakenem jste me tak trochu vydesil. Myslela jsem si, ze Remdesivir je lek a ne bomba....

Domnívám se, že při krátkodobém podávání virostatika jako je remdesivir, je riziko evoluce resistence poměrně nízké; jiné "kafe" to samozřejmě je u dlouhodobé/trvalé léčby virostatiky např. u VHB, VHC a HIV. Je samozřejmě jasné, že podávání virostatika každopádně vyvíjí silný tlak na zrychlení mutování viru, záleží však i na výši hladin inhibitoru - zajímavé je, že nejvíce virus mutuje při středně vysokých "subinhibičních" hladinách, když tyto poklesnou ještě níže, rychlost mutování se také zvolní - virus už tyto hladiny "nemusí brát v úvahu" (nepubl. pozorování u HIV) Je ovšem pravda, že u některých virostatik používaných zvláště v minulosti, jako jsou cyklické aminy v léčbě chřipky, vznikala resistence dokonce již během jedné léčebné kůry.

Je rozdíl, zda je lék mutagen, nebo jen selekční agens. Obzvláště nebezpečné jsou ty první - když zvednou frekvenci mutací, mohou začít vznikat úplně nové typy evolučních změn - právě ty podmíněné současným výskytem dvou a více mutací. Celkově mutantů může vznikat zdánlivě méně (vzniká jich více, ale většinou mají tolik mutací, že nejsou životaschopní), ale mohou mezi nimi být ti "krakeni". Lék typu penicilínu nebo methotrexátu je mnohem bezpečnější. Vytváří sice uvnitř těla selekční tlak na vznik rezistence, frekvenci jejich vzniku ovšem nezvyšuje, jen zvyšuje riziko, že se poté co vzniknou se "ujmou" - že v těle pacienta převládnou.

Koronaviry jsou RNA viry, které získaly název podle svého typického vzhledu. Lidské koronaviry jsou běžnými původci tzv. nemoci z nachlazení, zánětů horních cest dýchacích. Běžné lidské koronaviry zahrnují typy 229E, NL63, OC43, HKU1 a obvykle způsobují mírné až středně těžké infekce horních cest dýchacích, jako je běžná rýma. Z infikovaného člověka na člověka se přenáší vzduchem při kašli a kýchání. Mezi příznaky onemocnění patří sekrece z nosu, bolest hlavy, kašel, bolest v krku, horečka a pocit "nemoci". Onemocnění obvykle trvá krátkou dobu a v průběhu života jej prodělá většina lidí. Lidé mohou v průběhu života prodělat více infekcí koronaviry. Nejvyšší výskyt je na podzim a v zimě, ale nákaza je možná kdykoli v průběhu roku. Lidské koronaviry někdy způsobují také onemocnění dolních cest dýchacích, jako je zápal plic či bronchitida, a to častěji u lidí s kardiopulmonálním onemocněním, oslabeným imunitním systémem, u dětí a starších dospělých.

Pomalé promořování populace je pro nás zkrátka z mnoha důvodů mnohem lepší než promořování rychlé.