Blbé vakcíny – a co když ne?

Milý Micíku, přestaň blbnout, vylez z šuplíku a poslouchej. Dnes ti prozradím něco ukrutně zajímavého o rezistenci a toleranci. A taky proč jsou "blbé" vakcíny možná lepší, než by byly ty dokonalé. 

Rezistence a tolerance mají několik zcela odlišných významů, my si však nyní povíme, jak je chápe a používá parazitologie – věda o parazitických organismech, tedy třeba o virech. A taky si povíme, proč vakcíny, které člověka nechrání před nákazou mohou být nakonec lepší, než ty, které by ho před ní chránily.

Mezi geny pro toleranci a rezistenci existuje jeden důležitý rozdíl. Geny pro toleranci se časem rozšíří na celou populaci, protože jejich nositelé budou mít v průměru víc potomků než jedinci, kteří je mít nebudou. Naproti tomu geny pro rezistenci se vždy rozšíří jen na část populace. Jakmile se totiž rozšíří třeba na polovinu populace, klesne výskyt daného parazita v populaci, nebo z ní dokonce parazit úplně vymizí, takže nositelé genů pro rezistenci přestanou být zvýhodněni. Gen pro rezistenci se přestane šířit, a protože rezistence obvykle něco stojí (třeba rezistence proti jednomu druhu parazita snižuje rezistenci proti jinému druhu parazita), začne ho dokonce ubývat. V důsledku toho se zase časem rozšíří parazit, gen pro rezistenci začne být opět výhodný a začne se znovu šířit. A tak to půjde do nekonečna – vždy bude část jedinců proti danému parazitu rezistentní a část nikoli. Geny pro toleranci budou mít nakonec všichni, protože ty parazitovi nebrání v šíření, neomezí jeho výskyt, a tak budou nositelé genů pro toleranci zvýhodněni trvale.

A to samé, co platí geny, platí i pro vakcíny, například vakcíny proti virům. Vakcína může poskytovat naočkovanému rezistenci proti viru – to, když zabrání nejen onemocnění, ale i zmnožování viru v organismu, a tak i jeho přenosu na další lidi v okolí nakaženého. Nebo mu může zajistit toleranci – očkovaný sám je chráněn proti onemocnění, nebo proti vážnému průběhu onemocnění, vir se v něm však může rozmnožit a očkovaný tak může nakazit lidi ve svém okolí. Vzhledem k tomu, že v případě covidu je člověk infekční již v prvních dnech po nákaze, tedy v době, kdy většinou ještě nemá žádné příznaky onemocnění, není vůbec divu, že současné vakcíny poskytují očkovaným toleranci proti covidu, nikoli rezistenci proti nákaze coronavirem SARS-CoV-2.

Jaké to má důsledky? Nejprve ten hlavní negativní. Jestli se nepodaří vyvinout vakcíny, které by nám poskytovaly nejen toleranci proti působení viru, ale i resistenci proti viru, bude tu s námi SARS-CoV-2 už nejspíš navždy. Vytvoření takových vakcín je snad možné, ale žádné firmě by se z dlouhodobého hlediska nevyplatilo – vakcína by vyhubila virus a stala by se tak zbytečnou a neprodejnou.

A teď ten snad pozitivní důsledek. Vakcínu zajišťující rezistenci by si nechalo dát jen určité procento populace, zbytek, černí pasažéři, by těžil z kolektivní imunity, tedy z toho, že v dostatečně proočkované populaci se nemůže virus šířit a že ani je tak nejspíš neohrozí. Jenže po čase by kolektivní imunita klesla (zejména u starších osob klesá po očkování i po nemoci dosti rychle, a navíc se rodí noví neočkovaní), takže by se covid vrátil v podobě nové vlny a zase by se hodně umíralo.

Vakcínu poskytující toleranci proti covidu, nikoli však rezistenci proti coronaviru, si však nakonec nechají dát všichni, kterým to ekonomické a zdravotní okolnosti dovolí. Díky tomu se smrtící vlny epidemie nejspíš nebudou vracet. A to ani vlny způsobené novými mutantami viru – mutanty viru schopné obejít vakcínu zajišťující rezistenci jsou zvýhodněny a musí se zákonitě šířit, mutanty schopné obejít vakcínu zajišťující toleranci proti covidu nijak zvýhodněny nejsou a není tak důvod, aby se šířily.

Situace je samozřejmě trochu složitější, vakcíny (i geny) obvykle zajišťují alespoň částečně jak toleranci, tak rezistenci. Ale to na výsledku zase tak moc nemění. Jestliže například vakcína alespoň částečně chrání proti těžkému covidu a alespoň částečně dovoluje šíření viru, stejně se časem skoro všichni necháme naočkovat – jen bude trvat trochu déle, než potřeba a výhodnost nechat se očkovat dojde i těm méně bystrým z nás.

Tak Micíku, vidíš, jak je ten svět složitý. Ono by se zdálo, že si stačí přečíst pár postů na Facebooku a člověku je okamžitě všechno jasné a okamžitě ví, kdo je vovce a kdo je naopak mazaný a prozíravý. A když má k tomu navíc vystudovanou libovolnou vysokou školu, může se s k problematice epidemie vyjadřovat jako expert. Jenže ono to tak není. Parazitologie je poměrně složitý obor s přesahy do mnoha jiných oborů a jeho zvládnutí ve skutečnosti vyžaduje roky poctivého studia.

Tak, a jdeme na sváču. Co bys teď říkal plátku šunkového kolena?

Pomozte vědě  a zároveň zjistěte, jak jste na tom s pravicovostí, liberalismem a autoritářstvím. Jak by dopadly volby, kdyby byl průměrný věk voličů jen 39? Jak dopadli v anketě sympatičnost předsedové stran a jak moc se lišilo jejich pořadí od výsledného pořadí stran ve volbách? Zjistíte zde bit.ly/volbyPoB

#########################################################

Micíkovo říjnové desatero:

Včera jsme měli 2521 pozitivních a v nemocnici bylo s covidem 544 lidí. Až budeme mít zase za den 15 tisíc covid pozitivních lidí, kolik jich bude za den v nemocnici? Už dál nečekejte a:

1) Naočkujte se

2) Naočkujte se

3) Naočkujte se

4) Naočkujte se

5) Naočkujte se

6) Naočkujte se

7) Naočkujte se

8) Hlídejte si dobu od očkování. Je-li vám nad 60, po 6 měsících se můžete opět nakazit. Průběh by měl být lehký, ale taky nemusel. Rozhodně není o co stát.

9) I po naočkování dodržujte opatření – variantu delta mohou šířit i očkovaní

10) Jestli jste vy a vaši blízcí očkovaní, tak se intenzivně těšte z toho, že to pro vás dobře dopadlo. Celkem 4,5 milionů lidí takové štěstí nemělo.