Pojem svoboda vyjadřuje především naše osobní svobodné rozhodnutí, zda chci udělat to či ono.Dějiny dokazují, že po celou dobu našeho bytí se střídá svoboda s nesvobodou, že prožíváme pravidelně období boje proti útlaku a diktátu.
Uplynulo čtvrt století od sametové revoluce, která byla plná nadšení, svobodomyslných hesel a předsevzetí. Ale jak čas běží, možná že si málo kdo z nás uvědomuje, že se opět ocitáme v tom dějinném kolotoči, kdy vládnoucí garnitura, je úplně jedno zda ta předcházející či ta současná, má neustálou snahu něco upřesňovat, regulovat, zpřísňovat, omezovat, sankcionovat či zakazovat.
Ono je to takové docela nenápadné. Mnohdy to běžný občan ani nepostřehne nebo se mu to nezdá podstatné. Začíná to třeba povinnými údaji na prodávaném zboží, zakazování dříve tradičních názvů potravin, zda jablko má být tak či onak veliké, zda má obchodník mít pracovní dobu o svátcích či nikoliv, zda na své dovolené můžete se svou lodí kotvit jen na vyhrazeném místě. Postupně to přechází k častějším a častějším zákazům a omezením jako například zákaz kouření, zákaz koupání, zákaz vstupu do lesa, zákaz jízdy na kole, zákaz fotografování, zákaz pobíhání psů, zákaz vstupu na trávník a další a další podobné zákazy a příkazy následují a zřejmě ještě následovat budou. Možná že namítnete, že lidé se chovají špatně ke svému prostředí a právě proto se zákazům nevyhneme a že vlastně zákazy jsou správným řešením. V některých případech máte pravdu, ale některé zákazy hraničí s absolutní blbostí.
Ovšem mnohem závažnější jsou různá omezení a zákazy a příkazy v podnikání. Zejména obyčejní živnostníci, kteří podnikají prostě proto, aby uživili svou rodinu, na takové blbosti doplácejí a mnohdy se ocitají v neřešitelných životních situacích. Jeden takový příklad za všechny. V prodejně s občerstvením zaskočila za živnostníka jeho tchyně na dobu, než si zařídil převzetí nového zboží od dodavatele. Obchodní inspekce byla však nekompromisní a proto že tchyně neměla žádnou pracovní smlouvu, byla tato rodinná výpomoc vzata jako závažné porušení zákona a živnostník obdržel pokutu něco přes tři sta tisíc korun.Jinému živnostníkovi pomáhala o prázdninách jeho čtrnáctiletá dcera s provozováním stánku se zmrzlinou. Je to zcela logické a myslím, že i výchovné přimět děti k práci již od útlého věku a k tomu aby uměli pomáhat svým rodičům. Bohužel úřednický šiml je jiného názoru. Práce děti je zakázána. Tak bychom mohli pokračovat do nekonečna.
Co tím vším chci říct ? Myslím že bychom si měli mnohem více všímat toho, co nám naše vláda přikazuje a zakazuje, jaké zákazy a omezení chystají naši poslanci. Mohlo by se také stát to, že ze svobodného občana, i když se o svobodě v dané chvíli dá dost těžko uvažovat, najednou vznikne jakýsi otrok, který pouze plní příkazy a zákazy a vůbec se nebude moci svobodně rozhodnout o tom, jak má spokojeně žít. Měli bychom být vždycky ostražití, když vláda země podniká kroky k jakémukoliv zpřísňování životních pravidel. Měli bychom být ostražití, když cítíme postupné svazování svého života do nepřeberného množství různých přepisů, vyhlášek a nařízení. Myslím, že ten čas ostražitosti právě nastal.
