- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vždycky si přečtu, potom se vrátím a znova čtu a zase. U Tebe vždycky alespoň třikrát Krásné pondělí
Děkuju, Honzo. Moc si toho vážím.
Každý z nás někam pospíchá
V proudu života necháme se nést
Míříme kamsi od světla do ticha
Kde už nebude zahrada kvést...
Jardo...
Je stále času dost. Jsi hvězda, Pavlí
Ticho tak bolí Zavřená okna
A prázdné stoly Zpocené čelo
Má ústa němá Hoří mi tělo
Nebe ach nebe To hrozné ticho
Já hledám tebe
nepustilo mě to do slok, snad si to přebereš
život bez snov je ako záhrada bez kvetov.
Opět jsi přinesla ducha, Janka
Jardo, tahle báseň podtržená songem se mi líbila opravdu hodně
Díky, Vildo, také jí vnímám docela dobře a mí oblíbení čtenáři to potvrzují.
,,Dopřejte si okamžik klidu, a pochopíte, jak pošetile jste pobíhali.
Naučte se být zticha, a zjistíte, že jste příliš mluvili.
Budˇte laskaví, a uvědomíte si, že jste soudili druhé příliš příkře."
( Staré čínské přísloví)
Velmi trefné, pane Jiroudku
Ticho - tak jednoduché, vzácné....
Pak tak úplně jednoduché není, Iri Díky
Nemusí jen po něm, Ivo 😊. Děkuji Vám
Je vzácný ten, s kým se dá mlčet a přesto si porozumět.
Řekl bych, že ten (ta) nejvzácnější. Díky, Alice. 😊