Prohlédnutí

Ten, kdo chce mít něco, co ještě nikdy neměl, bude také muset udělat něco, co ještě nikdy neudělal. – Nossrat Peseschkian

Navenek nic, kamenná tvář, 

chlad, co chybí mu svatozář, 

na konci bludiště horko bývá, 

táhne se píseň známá, tklivá. 

Chvilku mráz, s lítostí se mísí, 

oči co příliš viděly, ticho zvláštní, 

změna, a vůbec nic tě neuprosí

klec s ostny barevná, kypí vášní. 

Propojení není vše, vydobyté těžce,

poznání, jen pro neúnavné běžce, 

bojovné, co zapomněli manu pít

a nechápali snadný termín jen tak žít.

Energie světa skrytá, duší povolána, 

vně i uvnitř, nezvládaná, nebezpečná,

neznámá, vzdálenost bleskem překoná

a sdělí vše podstatné, není prolhaná. 

A tak si šneček musí přestat lhát, 

uteče života řetízek a půjde spát,

nechtíc, zcela jednoduchý resultát,

když nepodíval se opravdu.