Po Klausovi podpořil Fica i Miloš Zeman

Vrána k vráně sedá. Pověstné přísloví, které naši exprezidenti perfektně naplňují a zároveň znovu bezvadně ukazují, co jsou zač. 

Robert Fico, předseda slovenské strany SMER, aktuálního lídra předvolebních preferencí na Slovensku se zhruba 20 % elektorátu. Člověk, který ještě v roce 1987 zvládl vstoupit do komunistické strany, v zásadě profesionální a celoživotní politik, který umí v zákulisních bažinách výborně brouzdat. Muž, který pravidelně přejímá ruskou rétoriku a prohlásil, že mír vždy přichází z východu. Ukrajině by již neposlal ani náboj. 

Robert Fico také figuruje v kauze Očistec, tedy odposlechů policistů. Slovenská policie v kauze obvinila celou řadu lidí z vytvoření zločinecké skupiny včetně blízkého Ficova spolupracovníka Roberta Kaliňáka. K zadržení Fica nedošlo jen proto, že nebyl vydán slovenským parlamentem. Nedávno také s klidem schválil fyzické napadení expremiéra Matoviče ze strany člena SMERu, opět dobře známého Roberta Kaliňáka.

Ficovo jméno také mnohokrát padlo v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka, který psal o napojení Ficova okolí na italskou mafiánskou organizaci Ndrangheta. Slovenský expremiér je něco mezi naším Andrejem Babišem a Tomio Okamurou. K Okamurovi má jednoznačně blíže. Ale také se hrozně rád pouští do bratislavské kavárny a novinářů stejně, jako náš poslední exprezident. 

Zemana a Fica pojí dlouholeté přátelství, oba jsou na levicovém spektru a oba mají úplně stejně naprostý nedostatek taktu a slušnosti. Fico ztělesňuje dno slovenské politiky a je etalonem toho nejhoršího, co lze v demokracii potkat. Vytrvale útočí na ty nejnižší pudy slovenské společnosti a je veřejným tajemstvím, že členové SMERu nikdy neváhají vyhrožovat násilím a různými skrytými postihy vůči oponentům na všech úrovních slovenské společnosti. Trochu mafiánské, že?

Klausova a Zemanova podpora slovenskému politikovi jen ukazuje, kdo nás dlouhodobě politicky reprezentoval. O moc níže již asi nejde klesnout. Koneckonců co jiného byla závěrečná Klausova amnestie než jistá forma úlitby jistým lidem. Dlouhodobé proruské směřování našich exprezidentů je také víc než zjevné. Snad každý rozumný člověk si vybere západní demokracie i přes jejich chyby a nedostatky. Tady to pořád občas vypadá, jako kdyby se spoustě lidí stýskalo po hřejivé náruči Sovětského svazu.