- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Život jak plátno malíře, barvy si mícháš sám, oporu hledáš ve víře, že nepřijde ten, kdo je nepozván.
Konečně napsala moje nejoblíběnější Zuzanka. Děkuji :-)
Neboj se, zaplaš ty můry děsivé
Nehledej jenom pozlátko duhové
Věř tomu, že život dává i bere
Skrz tmu se na povrch světlo dere.
Děkuji, Pavlí. Jsi dobrá
Já naštěstí nočními můrami netrpím. Mezi nejstrašnější sny u mne patří, jak se marně snažím opravit nějaký přístroj či nemohu sehnat potřebnou náhradní součástku.
My technici to máme jednodušší.
Díky, já myslel, že se Vám zdá o některých blogerkách
Francisco Goya: Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků
Zcela srdečně se přiznám, že jméno Goya je pro mne vždy spojen s velmi příjemným pocity, když jsem kdysi při listování jeho monografií potkal La Maju. Byl jsem kdesi na druhém stupni základky.
Jako dítě otrlé prohlídkou národopisných dílek jako "Pobitá Sasíků pod Malou Skálou" , "Prokop Holý na poli lipanském" a absolvent školního promítání velkofilmu Komenský a recitátor Kytice, jsem jeho běsy bral s jistou mírou dětského cynismu jako další a jinou perverzi pro dospělé. Vyrůstat v kvartálním plánu jaderných cvičení v Krčském lese nás asi duševně otužilo.
Moc dobře rozumím, mám podobné zkušenosti. Díky, pane Dubovský :-)
Opět , Jaroslave. Kdysi jsem viděl film "Goya", kde hrál hlavní roli litevský herec Donatas Banionis a to bylo, jako by Goya obživl . A byly tam i ty noční můry.
https://www.csfd.cz/film/91387-goya/recenze/
Už ho tahám :-). Děkuji za typ i návštěvu, Miroslave :-)
Červenka, že se nestydíš ... být tak plodný. Z dětství si pamatuji text od Ivo Jahelky: zas jdou na mě noční můry z Domu bytové kultury, od půlnoci bez námitek ležím frontu na nábytek, díky našich krámů spektru zejtra jdu spát před Elektru, je to horší každým rokem, děda sedí před Čedokem ...
Davide nesmieš robiť tie čitateľské denníky
To je krásně ponuré, Jardo. Dříve se strčilo peklem, nehřeš/nezlob nebo v něm skončíš. Moje babička na to měla odpověď: "Peklo? Teď tady na téhle zemi jsme v pekle." Stačí se podívat okolo sebe a dávám jí zapravdu.
Ja by som povedala, že zažívame aj peklo i nebo. Ako kedy sa to vyvinie.
Já se ti teda přiznám. Politický, ani o Ukrajině od tebe nečtu, ale po bádni vždycky skočím.
Oba Pražákovi, to tedy vnímám jako poctu. Děkuji Soňo.