Napsal jste to hezky. Z jiné oblasti: psychologové aj. si dnes všímají převážně duševní (ale jsou i tělesné nebo se sociálními dopady) újmy u dětí, které nemohly někdy do školy. Jenže děti si to mohly vynahradit stýkáním se s vrstevníky mimo školu. Daleko horší škody napáchala pandemie a nevšímavá společnost u jedinců odkázaných na ústavy (domovy důchodců, psychiatr. léčebny aj.), takže by to chtělo více jim pomáhat, protože oni nejsou zpravidla mobilní a chybami státu i personálu se jejich někdy náhrad. domov mění ve vězení. Těch traumat je tedy bohužel v lidském životě více.

Děkuji paní Bošková, naprostý souhlas. Jinak bych doplnil, že společnost je obecně stále více zasahována epidemii samoty.