Všichni. Jeden každý. Ne jako parta ta, jež jako celek veden je tím chtěním. Ne jako ta, jež s přechodníkem chtějíc v souznění je navždy znělým.

Člověk nemůže žít nekonečně na konečné.

To je opět výborné, Jaroslave. Vedle základní myšlenky obdivuji rytmus veršů a perfektní obraty (jsem lehký, jako vánek/ jsem dlouho zhaslá svíce atd.). Skvělé .

Jedna malá chvíle

má délku jedné míle

a z nekonečné hodiny

zůstanou jen vteřiny

Rychlost času není stejná

už nevěřím na Einsteina

,,Synapse"- m.j. i vyvolání vzpomínky na film s L+S ,,Nekonečná, nevystupovat!"

Jardo, opět krásná poezie, zasloužená karma

Tvůj talent jest též nekonečný.

Každá opona si zaslouží ruku svého oponáře... Aspoň na chvilku, aspoň jednou...

Hezké a nutí k zamyšlení.

Bis vincit qui se vincit in victoria