Ministryně Černochová odmítá respektovat názory jiných?

Náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka chtěl rezignovat na svou funkci kvůli šéfce resortu. Premiér Fiala mu to rozmluvil, přesto je jasné, že spolupráce velmi skřípe. 

Podle vojenských i politických zdrojů jsou vztahy mezi Karlem Řehkou a ministryní Černochovou velmi špatné. Podle zpráv jde především o povyšování vojáků, schvalování zahraničních cest a personální obsazování. Jana Černochová údajně odmítá jakoukoli diskuzi a absolutně nerespektuje názory svých podřízených s jedinou výjimkou a tou je její náměstek František Šulc. Člověk, který působil jako konzultant u řady českých zbrojovek a v jedné z nich byl dokonce společníkem. 

Janu Černochovou lze považovat za dost spornou osobnost. Z jedné strany je její pevný postoj proti ruské agresi vysoce pozitivní. Z druhé strany její častá až megalomanská prohlášení o přezbrojení AČR a velmi dramatické projevy týkající se Ruska občas zavání oportunismem. Jedna z dalších naprosto reálných potíží může být modernizace AČR. Doposud neexistuje komplexní plán přezbrojení armády. Ministryně klade důraz na nákup F-35, švédské BVP CV90 a akvizici Leopardů 2A4. Stále se čeká na osm izraelských radarů ELM 2084 MMR a na francouzské samohybné houfnice Caesar. 

Problém spočívá v nedomyšlenosti nákupů. Zatímco pořízení Leopardů, Caesarů a CV90 lze považovat za poměrně rozumné, F-35 je vysoce sporná záležitost. Akvizice vyjde velmi draho a hodně drahý je i provoz letounů. Má-li být AČR komplexním bojovým útvarem, potřebuje nakoupit celou řadu dalších systémů. Na Ukrajině se dnes jasně ukazuje, jak platné jsou stále salvové raketomety a s tím souvisí zcela nesmyslné vyřazení raketometů Grad z výzbroje AČR v 90. letech. Fakt je ovšem ten, že v současnosti by se tak jako tak pořizovaly raketomety západní provenience. Pochopitelně nejde jen o raketomety. Jen namátkově jsou třeba nové dělostřelecké radary, bude třeba prakticky kompletně vybudovat flotilu dronů, od průzkumných přes potulné po útočné. Jako zcela zásadní se jeví dostatečné zásoby munice. Protivzdušná obrana prakticky neexistuje. Jsou třeba systémy krátkého, středního a dlouhého dosahu.

Současná doktrína jasně hovoří o tom, že útočné prapory budou muset být velmi komplexní. Tzn., že vedle Leopardů, Pandurů a CV90 bude muset být k dispozici mobilní protivzdušná obrana, kterou vůbec nemáme. Pěchota bude muset být vybavena PTŘS (naváděné ruční protipancéřové střely) jako jsou Javeliny (dva komplety má ve výzbroji AČR) a MANPADS (naváděné ruční protivzdušné zbraně) jako je třeba švédská RBS-70, jíž máme ve výzbroji. To je ovšem jen malá část problému. Američané, Francouzi a Britové v současnosti celkem v tichosti provádějí revoluci ve svých armádách. Trend je jasný. Komplexní online propojení všech zbraňových systémů. 

F-35 je schopná ovládat veškeré pozemní bojové systémy. Její radar je schopen najít cíl, počítač vyhodnotit, která zbraň bude nejlepší k použití, aktivovat jí a vystřelit. Toto je moderní trend, který ale vyžaduje vysokou kompatibilitu všech systémů na bojišti. Ministerstvo v čele s Černochovou tuto problematiku zřejmě vůbec neřeší. Pochopitelně i narůstá trend harmonizace standardů NATO, aby se vše co nejvíce zjednodušilo. Je takřka jisté, že izraelské radary si s Leopardy "povídat" nebudou. 

Další záležitostí, které není věnována dostatečná pozornost jsou samotné Leopardy. 2A4 je už prostě  starší platforma. Nejnovější 2A7 mají lepší pancéřování i elektroniku, ale především jsou na ně instalovány izraelské systémy Trophy, které jako jediné na světě dokáží včas reagovat na PTŘS jako Javelin. Navíc 2A4 nemají nainstalované odpaliště dronů. Modernizace 2A4 bude nezbytná a bude dost drahá. 

V plánu je navýšení početních stavů AČR. Otázka zní, jak hodně si ministerstvo v čele s Černochovou uvědomuje, že sofistikovanost zbraňových systémů se dramaticky zvyšuje a tím pádem se navyšují požadavky na odbornou znalost personálu. Nedá se říci, že by platy v AČR byly nízké, ale pro specialisty asi stačit nebudou. Opět další náklady. Pokud se to hodně zjednoduší, modernizace AČR vyjde na stovky miliard korun. Ale ministerstvo se chová, jako by si to neuvědomovalo. Například jsem vůbec nezmínil, že objednaných vrtulníků je zoufale málo. Celkový výčet by mohl být velmi dlouhý, jen potíž s výstrojí, která stále stojí. Velký problém je, že armáda má maximálně poradní hlas při nákupech, rozhodují politici a zde je nepochybně i část frustrace Karla Řehky, pokud si paní Černochová dělá naprosto co chce. Dost nebezpečný stav, jenž může opět zásadním způsobem prohloubit schodek veřejných financí.