Jeden z největších současných hoaxů? Síla čínského válečného námořnictva.

Už nemůžu ani slyšet slovo Covid. I zde na blogu. Snad aspoň někoho tímto textem odreaguji a třeba i zaujmu. 

V mezinárodní politice jsou jedněmi z klíčových termínů soft nebo hard power. Oba termíny mají svou nedocenitelnou důležitost a skutečná velmoc se pozná mj. podle využívání obou pák v globálním světě. Zatímco EU se chová, jako kdyby takřka nevěděla, co to je, Spojené státy díky rozsáhlým vnitropolitickým problémům v této problematice bezmezně slábnou, Čína a Rusko oba faktory využívají na naprosté maximum. Síla námořnictva patří pochopitelně do hard power a mezinárodní teorie jasně hovoří o tom, že kdo ovládá světové oceány, je hegemonem. V poslední době se významným způsobem na mezinárodní scéně řeší síla čínského válečného námořnictva, prezentovaného jako největšího na světě. Pojďme se na věc podívat trochu podrobněji. 

Hned na začátek uveďme dvě základní číslice. US NAVY disponuje 293 bojovými loděmi, zatímco Čína jich má 350. Ano, hned čteme, že Číňané svojí silou přerostli USA. Nedávné prohlášení Pentagonu se k těmto zprávám vyjádřilo s tím, že se tím zabývá a přijme patřičná opatření. Pochopitelně se bude rámcově jednat a navýšení rozpočtu. Jen pro zajímavost, současné výdaje silových složek USA od "žádoucího" září 2001 strmě rostou a řada segmentů ministerstva obrany USA výdajově hravě převyšují období studené války, především výzvědné služby. Tam je ten růst neuvěřitelný. 

Pochopitelně, že množství článků na toto téma zapomíná zmínit složení obou námořních mocností. Kdy v současných takticko-strategických konceptech hrají rozhodující roli velké hladinové lodě. Tedy letadlové, především s jaderným pohonem, ponorky, opět s jaderným pohonem, torpédoborce, korvety a ještě fregaty. A samozřejmě také technologická úroveň.  Američané v současnosti disponují 11 velkými letadlovými loděmi s jaderným pohonem o výtlaku okolo 100 000 tun. Číňané vlastní dvě, jednu relativně nemoderní, přestavěný sovětský letadlový křižník Varjag, a zbrusu novou Šan Tung, vycházející z Varjagu, výtlakem 55 000 tun a konvenčním pohonem. US NAVY disponuje deseti výsadkovými loděmi, ze kterých mohou operovat letouny. Čína takovou nemá ani jednu, byť jsou ve výstavbě. Tady není třeba příliš dodávat, snad jen jednu zajímavost. Před několika lety se Američané pokusili potopit vlastní vyřazenou loď USS America, spuštěnou na vodu v roce 1967 s výtlakem 83 000 tun, konvenčním způsobem. Byla použita torpéda, rakety a bomby. Nepovedlo se, pomohly až nálože, umístěné v trupu lodi. 

Ponorky, Američané disponují 72 balistickými a útočnými ponorkami, všechny s jaderným pohonem. Čína jich má 14, většina z nich není schopná nést balistické rakety  a je vyzbrojena pouze torpédy a protilodními raketami, mají problémy s hlučností čerpadel chlazení reaktoru, čímž jsou snáze detekovatelné. 

Čínské námořnictvo disponuje asi 40 torpédoborci, z nichž většina je v porovnání s americkými jednotkami (70 moderních lodí) zastaralá. Třída amerických raketových křižníků Ticonderoga se špičkovým protiletadlovým systémem Aegis nemá v čínském námořnictvu odpovídající protiváhu. Čína disponuje více jak sto korvetami a fregatami, polovina z nich je zastaralá. Zde vysoce převyšuje US NAVY, která BYLA zaměřená na produkci větších a univerzálnějších torpédoborců. Všude se píše, že asijská velmoc nadále mohutně zbrojí. Ano, ale Američané také nespí, byť se jim řada posledních projektů, jako třeba třída torpédoborců Zumwalt, nepovedla a nové letadlové lodě třídy Nimitz jsou extrémně drahé. Například stavěné fregaty třídy Constellation o výtlaku přes 7000 tun hovoří za vše.

Zbytek čínského námořnictva tvoří menší, převážně pobřežní lodě s malým dosahem. Určené především pro boj v Jihočínském moři. To je jediné místo, kde Čína může reálně převyšovat sílu USNAVY, po určitou dobu. Jenže spojenci USA jako Japonsko, Jižní Korea nebo Formosa tvoří také dost velkou vojenskou moc a Čína moc dobře ví, že i její teritoriální vody nejsou v případě otevřeného střetu neohrozitelné. Podobně jako čínské letectvo, které papírově tvoří mohutnou sílu, ale i nejmodernější čínská letadla mají stále problém se stealth technologií či motory. A to tvoří tato letadla početně menšinu. 

Čína roste obecně velmi rychlým tempem, ale třeba HDP na hlavu ukazuje na stále jen rozvojovou zemi. Stejně jako armáda, která je regionální hrozbou, ale hegemonie USA zatím zdaleka nedosahuje. Jen škoda, že Američané svojí hard power nevyužívají dlouhodobě inteligentním způsobem a například Afghánistán s obrovskými ložisky tolik žádaných vzácných kovů přenechali právě Číňanům.