Jak vás tak čtu ... úplně nejlepší je systém jedné strany, že jo?

Je součástí systému, o tom je právě demokracie, o akceptování rozdílných názorů. I v jiných stranách jsou odpůrci EU a NATO, ostatně před dvaceti lety hlasovalo pro vstup do EU "pouze" 77 %. Nedá mi, abych nepřipomněl, co řekl pan premiér v roce 2016 "Pokud se EU radikálně nezmění, tak se rozpadne".

Je to tak.

Zatímco Okamura využívá sociálně slabších a méně vzdělaných občanů, tak vláda a veřejnoprávní média oblbují ty chytré.

Ti chytřejší se nenechají tak lehko oblbnout jako Vámi uvedení "sociálně slabší a méně vzdělaní občané", i když o vzdělání to vždy není. Vidí také chyby této vlády a jsou i kritičtí, na rozdíl od fanatiků, kteří vidí na této vládě jenom ty chyby a mnohem horší chyby neviděli na minulé vládě nebo na ně rádi zapomněli...

Díky za další výborný blog.

Současná doba je náročná na myšlení, což vyhovuje populistickým stranám jako SPD. V médiích jsou prezentovány názory desítek pseudoodborníků, z nichž navíc někteří nemají problém své názory měnit ze dne na den. Navíc se virtuálním prostorem šíří stovky fakenews. Méně nadaný či méně morální jedinec odmítá o pravdivosti informace přemýšlet nebo ji dokonce ověřovat, a tak jen přejímá populistické polopravdy a lži. Jak jsem jednou četl výstižnou hlášku - jsou to lidé, kteří i v univerzitní knihovně více než stovkám knih věří tomu, co je vyryto do zdi na WC.....

Zjednodušeně řečeno - Společnost tvoří skupiny různě "nadaných" jedinců (stejně jako ve školní třídě). Někteří jsou jedničkáři, protože jsou schopni látku pochopit a naučit se, ale jsou i čtyřkaři, kteří jen spoléhají na napovídání. A tak vždy budou součástí společnosti lehce zmanipulovatelní lidé, ale i ti, kteří jako Okamura budou nabízet "jednoduchá" řešení složitých problémů.

Ahoj Ivane. Díky za jako vždy dobrý příspěvek. Oni to nejsou jen odborníci, kteří dokáží měnit názor ze dne na den, ale i politici. Včera vedle mě část večera seděla docela hezká žena, opilá, s vypitým hlasem. Slovník nejde popsat. To bylo fakt šílené, typ, od kterého se nedá čekat vůbec nic.

Tady je potřeba sledovat celou cestu. Politika verze 1. bylo OF. Po rozpadu ČSR, pak verze 2. a to dvě silné politické strany, verze 3. opoziční smlouva, verze 4. občanská politická renesance, malé hnutí a strany, VV, co se dělo třeba kolem sl. Kočí, to samé se pár let dělo kolem Babiše. Verze 5. vstup byznysmenů do politiky jako výsledek tzv. insolvenční mafie, ničení firem, pád velkých politických stran, rozklad. 6. politické slepence, 7. , nástup soudco - mediokracie a rozklad občanské politické diverzity, základu, nástup generací vyrostlých v řízené společnosti.

Právě nástup soudco - mediokracie, kde jednak je jednak nástroj opozice, jednak si bere za své princip demokracie, lidských práv a stává se 3. komorou.

Mediokracie je obrovský vliv bulvárních medii, na volební preference, a proto se politika přesunula sem, a nastal věk odborníků na každý prd, jež jsou dobrý nástroj, jak zavařit svým mediálním protivníkům.

Je to díky vakuu ve společnosti, kde nejsou politické základny ani dorost, tedy různé typy generačního vlastnictví, ale i duševního, duchovního, tak jako za dob mocnářství a 1. republiky.

Pak tu je potřeba zmínit obchod s občanskou společností a jejím nesouhlasem k právě aktivní situaci a zde to byl Minář a jeho Milión chvilek pro demokracii ... .

Co se dělo kolem premiéra Sobotky, prezidenta Zemana, Babiše, třeba Lánská schůzka, anebo Hamáčková reforma policie ... .

Ano, opět souhlas pane Rodene.

Ano, i Okamura nebo Rajchl s Vidlákem jsou součástí demokratického systému.

Jejich pojetí politiky jako hledání cizího viníka našich nesnází je tradiční, letitá, vyzkoušená a funkční. Vzpomeňme pana Sznapku z těšínské ČSSD, který kdysi před patnácti lety prohlásil - "Postav to na závisti a nenávisti a nemůžeš prohrát.

Politik jen reaguje na poptávku po venčení nějakého názoru, on není režisérem, on je pouze hercem, kterého si "najmou" lidé, kteří chtějí slyšet svůj názor z médií.

Okamura počal politickou karieru pečením prasat pro Dona Burgemeistra z ODS, pokračoval podnikáním s Paroubkovými Kočkami až do té doby, než ho po romsku "podělali". pak s Ráthem privatizoval kulturní zastoupení Středočeska v Praze, aby zjistil, že do velké strany nevyrostl. Tak se udělal "pro sebe", našel si partu, která od konce Sládka neměla slovo a dal jim prostor výměnou za příživné z politického systému. Cestovka pro munčičáky nebo strana pro dezoláty, je to jen jiný druh pouťového podnikání.

Pokud si tu cca milion lidí myslí, že "jsme okupováni USA a panuje tu třeskutá totalita", byl by hloupý, kdyby na té vlně nesurfoval.

Mnozí tu opakovaně volají po zákazu komoušů. Nestalo se, tak jsme počkali třicet let a zmizeli přirozeným úbytkem.

To samé platí na Okamuru. Nelze vyhladit názor, lze jen působit na lidi tak, aby pochopili jeho hloupost a opustili ho. A to dá práci, kterou si naši tradiční politici rádi nechají ujít s hloupým poukazováním na stupiditu lidí.

Úkolem politika není odsuzovat voliče jiných stran, nýbrž jejich přetažení na svou stranu. A v tom je daleko lepší než jakýkoliv politik ze středoproudu pan Babiš, ten si voliče rovnou veřejně uplácí. Konečně - korupce a rozkrádání státu je celoživotním názorem jeho voličů. Normalizační myšlení v roce 2023. To je daleko horší než Okamura a jeho exoti.

Víte, mně nejvíce vadí to, jak se ten Brněnský kabinet Hrdličkova muzea lidských kuriosit povýšeně posmívá lidem, kteří oponují, místo aby je vyargumentoval do autu.

To je to břemeno politika, pokud je v opozici, může si dovolit hecování, které tu provozujeme tak dobře, že naši dezoláti vypínají diskuse. ale vládní politik je mula zapřažená do státní káry a ta táhne i ty, kteří jí nevolí.

A zde se ukáže, jestli je jedinec jen politik nebo i státník.

Politiků tu máme za korunu pytel, ale státníka by jeden pohledal.

Nakonec Okamura má takovou hrůzu ze státnictví, že zásadně provozuje názory, které ho vyloučí z každé potenciální koalice. Tím získá "čistý štít toho, kdo nikdy nic neudělal" a peníze na bezpečný provoz v opozici.

Vždyť Češi byli vždy mistři v tom, jak z pravidla, které je zavedeno pro povznesení lidu udělat paskvil, ze kterého nějakou logickou dírou tečou moc a peníze. My jsme mistři ne v tom, jak přijmout a dodržovat solidní pravidla, ale v tom, jak je očůrat, ohnout nebo zneužít pro svůj parciální profit. A to není problém politiky, ale je to problém mentality (morálky, chcete-li).

Češi milovali kapitalismus obchodu s kulatými razítky a podnikající úředníky, ale blbě snášejí přirozené sociální rozdíly v opravdovém kapitalismu volné soutěže.

Proto Okamuru volí ti, kdo za normalizace měli prd a bylo to normální, zatímco nyní je to k vzteku. Oni nikdy více mít nebudou, proto usilují o návrat časů, kdy zevlování bez cíle bylo životním stylem.

Karma, Jaroslave, Václav Havel měl prostě pravdu:„Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, nesmírně svazuje ruce, zatím co těm, kteří ji neberou vážně, umožňuje téměř vše.“

Ahoj Maruško, bohužel pravda. Díky.

Dokud si cesky obcan neuvedomi dve dulezite casti politickeho lkani, neni zachrany pane Jaroslave Cervenko.

Prvni jsou penize. Kdyz si budeme vydrzovat politicke strany ze statni kasy, musime trpet i takoveho Okamuru ci Rajchla.

Druhy krok je lacinejsi. Volme jedince a ne stranu do Snemovny. Tak se budeme "hadat" jen o jedineho pitomce, ktery bude chtit byt premierem.

Nerikal jsem uz toho presne vam v minulosti??? Ach jo. Tak zas bude ticho po pesine. Jak obvykle v ceskem Kocourkove.

Ne, pane Lima, FPTP systém rozhodně není řešení. A už vůbec ne bipartisan system. Ten to v UK dopracoval do fáze, kdy většina nemá koho volit - buď Brexit magory z Con nebo woke komouše z Labour, třetí LibDem jsou jen šaškové do počtu.

A soukromý sponzoring politických stran? Český president utratí za kampaň cca 500 tis. dolarů, zatímco ten americký několik stovek milionů. Ve stranách zase už automaticky nastává lobbying za hlavní sponzory. Velikost partaje pak umožní existenci opačných extrémů v jedné straně. My tu máme jednoho Okamuru s deseti procenty, která mu zaplatí živobytí, ale jinak je tam balast. V anglosaském systému jsou extremistů plné obě strany a to pak končí prezidentem, který pošle své příznivce proti vlastnímu parlamentu.

Těch deset až patnáct procent vždycky někdo zvedne. Když ne Okamura ,tak třeba Rajchl nebo kdokoliv jiný. Naše SPD je jen klonem obdobných stran vyskytujících se v jiných demokratických systémech. V tomto ohledu je tedy SPD součástí demokratického procesu, i když, a to s tebou souhlasím, program těchto stran je ve své podstatě "mimo systém".

Je to tak, Vildo

Zasloužená karma

Díky, Jene.