Dosud jsem znal jen maďarský, vídeňský, szegedinský a kotlíkový. Teď se však mé kulinářské obzory rozšířily. Jen nevím, zda jde o guláš ukrajinský či kyjevský a kdo ho vlastně zavařil. Ukrajinci, Rusové, Gruzínci nebo Američané?
Ale skoro bych řekl, že na přípravě téhle staronové speciality se podíleli všichni výše jmenovaní, i když každý po svém, a že ten správný říz jí dodávají dědici banderovců, kteří nesmějí chybět v žádné kuchyni, kde se chystá nějaký ten kyjevský puč. Navrhuji pro ni tudíž prozatimní název kotlíkový guláš banderovský s osvědčenou zkratkou KGB.
Přítomnost dvojího agenta nejmenované tajné služby Michaila Saakašviliho, který se školil přímo v USA, když ho jako neúspěšného šéfkuchaře, co vařil Gruzíncům obzvlášť nejedlé a lidskému zdraví nebezpečné politické blafy, z Gruzie vyhnali, svědčí o mnohém. Poté, co byl nezištně vyslán jako kádrová posila na Ukrajinu stiženou chronickou zácpou po nestravitelných cukrovinkách šéfcukráře Porošenka, přilil, jak se zdá, do guláše bublajícího na mírném, ale dlouhodobém ohni něco jako ricinový olej.
A výsledek? Politický průjem, pro který máme v Čechách slovo se stejnou předponou, avšak základem, jenž smí v České televizi zaznít až po desáté hodině, takže se mu pro jistotu vyhnu.
Ale všechno zlé je pro něco dobré! Vypadá to, že příliv běženců z Ukrajiny tím pádem ještě zesílí a pomůže tak firmám, které trpí rychle narůstajícím nedostatkem pracovníků ochotných dát se vykořisťovat za mzdy ve srovnání s Německem sotva třetinové.
Teď ovšem půjde o to, aby nám je Brusel zahrnul do povinných kvót a aby nechtěl vekslovat své muslimské imigranty za ty naše pravoslavné!
Protože to už by byl důvod jít na barikády. Tedy alespoň na ty virtuální.
