Dopoledne jsem psal na blog ironickou glosu nejen o včerejší demonstraci. Pak jsem musel jet do Prahy a tam, v metru, jsem uviděl reklamní banner se sloganem "BOLŠEVICKÁ VLÁDO, PRAHA NENÍ STÁDO" a dovětkem "Praha volí ODS!"
Jenže nějaký vtipálek k tomu připsal a nalepil: Praha je zlodějů ráj, jenom jim, Babiši, hraj! s dovětkem: Praha volí ODS, proto tady chcípnul pes.
A já se náhodou připletl k tomu, jak se nad tím dvě už ne nejmladší dámy hlasitě pohoršovaly, načež nějaký mladík, který vypadal na studenta, se odhodlal k ráznému činu - přilepený a rukou psaný leták strhnul.
Počínal si nepochybně v souladu se zákonem. Ten, kdo nechal vytisknout a osadit onen reklamní banner (jistě jich bude ve vozech metra víc), za to musel zaplatit hromadu peněz, a neznámý "kazisvět" připojením své verze ničil jeho majetek.
Ale počínal si také v souladu se svobodou slova? No, kdyby se toho někdo chytil, zase by se měli ústavní právníci o čem dohadovat.
Já z toho vědu dělat nebudu. Ten mládenec byl zřejmě Pražák a volič ODS, takže se ho ironická polemika neznámého veršotepce dotkla.
Já však už osm let Pražákem nejsem. Chvála bohu, jak říkáme my, vlažní ateisté. A amatérské veršíky anonymního autora se mi líbily víc než ty původní a profesionálovi jistě dobře zaplacené. Mám pro to určitý cit. Kdysi dávno jsem psával a časopisecky i knižně publikoval básně, které byly dost čtené a u čtenářů oblíbené. Později jsem dokonce učil tvůrčímu psaní na vyšší odborné škole reklamy.
Nadarmo se ovšem neříká, že gusta a facky jsou různé a že kdo neumí, ten učí. Tak ať si každý vybere nezávisle na mně to, co se mu víc líbí a co je jeho srdci bližší!
