Pokud na někoho působí můj dnešní titulek jako červený hadr na býka, dovoluji si mu připomenout, že je to jen variace na heslo, se kterým šli kdysi do ulic lidé vyzbrojení červenými kartami od aktivistů jisté nejmenované ambasády.
Heslo "Miloše do koše!" končilo ovšem vykřičníkem a bylo míněno jako výzva ke svržení legitimního prezidenta.
Svou variaci na ně jsem na rozdíl od zmíněných statečných bojovníků proti Miloši Zemanovi použil jen s otazníkem a výhradně jako námět k zamyšlení, co učinit s volebním lístkem prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše, který v uplynulých dnech vyjádřil své obavy z možného zahraničního ovlivňování příštích prezidentských voleb v ČR.
Jeho výrok mi silně připomíná argumenty tuzemských mlékárenských a drůbežářských firem, jakož i obchodníků, zvedajících cenu másla a vajec nad únosnou mez a zdůvodňujících to tím, že jen kopírují ceny daných komodit na evropském trhu.
Kdyby to totiž (v tom je ta potíž) byla pravda, znamenalo by to, že naše volby - ať už ty minulé parlamentní, nebo ty následující prezidentské - se pokouší ovlivňovat zahraniční velkokapitál. Protože co víc může české voliče dožrat než zdražování vajec a másla?
Jenže ona to pravda není. Je to lež!
V té souvislosti se ovšem vnucuje otázka, co jsou obavy z možného zahraničního vměšování do voleb, vyjádřené panem Drahošem. Šíření poplašné zprávy? Podpásová rána soupeřům? Anebo prostě volání člověka, který nemá voličům co nabídnout a který začíná cítit, že mu teče voda do bot?
Ale na to ať už si odpoví každý volič sám.
