Zdraží se nám pivo?

V Čechách se po mnoho století vyrábělo i pilo hodně piva. Na vysokém stupni bylo také pěstování sladovnického ječmene a chmele pro rozvinuté pivovarnictví Prostě to patřilo k životnímu stylu a pivo se stalo národním bohatstvím. 

 A to bylo u nás opravdu velmi dobré. V hospodách sedávali vědci, herci, národní obrozenci i králové. Tam psal třeba Jungmann, Neruda a Hašek vytvořil své geniální dílo. V současné době se ale zdá, že pivo, alespoň to točené, se stává luxusním zbožím. Ono vlastně už jím je, dlouholetý zvyk chodit se džbánem pro točené pivo, už dávno neexistuje.  Dříve ve stanicích přibíhali k vlakům prodavači a nabízeli cestujícím do okýnek pivo, zrovna tak se roznášelo třeba na fotbale. No a teď se   zřejmě připravuje jeho další zdražení. Hovoří se o tom, že ke snížení schodku rozpočtu bude potřeba upravit DPH a že zvýšit je nutné zejména takzvanou daň z neřesti, tedy zdanění alkoholu. Taková opatření vždy vyvolávají nelibost obyvatel a vyžadují tedy značnou odvahu a sebevědomí politiků. No možná, že ti naši tím chtějí kompenzovat avizované snížení daně z loterií.

A jak tomu byl v historii? V době socialismu u nás o ceně piva rozhodovaly nejvyšší stranické orgány. Asi vycházely z výroku Švejka, že vláda, která zdraží pivo padne. No a za Antonína Novotného v roce 1967 došlo k jeho poměrně značnému zdražení u desítky z 1,10 Kčs na 1,70 Kč a dvanáctky z 2,20 na 2,80 Kčs.  A netrvalo dlouho a Antonín Novotný skutečně padl.  V roce 1985 došlo k dalšímu zdražení piva a Gustáv Husák dva roky poté odstoupil z funkce. Později ceny piva prý upravoval i sám tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš, asi nechtěl dopadnout jako jeho předchůdci, ale stejně mu to nebylo moc platné. A nedávno zvýšil spotřební daň z alkoholu i Andrej Babiš, což mu určitě nepomohlo ve volebních kampaních.

No, a i v cizině takováto opatření nenacházela u obyvatelstva žádné pochopení. Například Marie Terezie, když krátce před svou smrtí v roce 1780 zavedla novou daň z vína, tak docházelo ve Vídni i jiných městech ke srocení obyvatel a Vídeňáci byli na císařovnu tak rozezleni, že se demonstrativně nezúčastnili jejího pohřbu. A třeba takový Gorbačov, který měl ve světě určité renomé, tak v tehdejším Sovětské svazu na něj většinou kvůli jeho opatřením ke snížení konzumace alkoholu všichni nadávali.  V této souvislosti se vyprávěl vtip: Stojí dlouhá fronta na vodku více než jeden kilometr, všichni nadávají zvláště na Gorbačova, jeden rozezlený povídá, já teď půjdu do Kremlu a zabiju ho, jde tedy do Kremlu a za hodinu se vrací, podařilo se ti jej zabít? Ne, tam je ještě delší fronta.

A zvýšili se u nás cena piva pak se dotkne především nižších příjmových skupin. Těm vyšším, jestli stojí točené pivo 70, 80 nebo 100 korun vcelku zas asi až tak moc nevadí, ale důchodce, jehož jedinou radost to mnohdy představuje se to dotkne zcela zásadně. Skoro celá naše výroba piva se prodala cizincům, tak teď vzniká množství malých českých pivovarů. Takové nové národní obrození. Teď by se mohly rušit a místo piva budeme pít třeba nějaké nechutné zahraniční nealkoholické nápoje. Může docházet i k dalšímu rušení hospod. Někteří by dokonce chtěli prodat i národní podnik Budvar.

Pamatuji, že moje prababička podomácku vařila pivo a dělala ovocné víno. Škoda, že jsem si od ní nevzal recept. Určitě by se dnes hodil, ale možná, že nám alespoň zlevní losy.