Politika teoreticky i prakticky

Upoutávka na knihu Politika teoreticky i prakticky (populární pojednání), která se snaží dát odpověď i na základě příkladů z českých a světových dějin na některé základní otázky politiky a přispět tak k diskusi k dané problematice

Je politika svinstvo? Často se to tak říká. K čemu v minulosti sloužila? Velmi často k dobývání území a získávání majetku. Válka je prý pokračováním politiky jinými prostředky a dá se možná říci i naopak, že politika je pokračováním války jinými prostředky. Tedy žádná selanka. Dříve existovala taková představa, která stále ještě někdy přetrvává, že politika spočívá v pletichách a tricích. Jak říkával Metternich, politika, to jsou lidé, a ta je proto jenom výrazem jejich kvalit, právě tak jako jejich chyb zálib a omylů, neřesti i ctností. O některých politicích se dokonce říkalo, že politika je pro ně hrou, kterou hrají, aby se mohli předvádět svým milenkám. Do politiky často vstupují lidé, kteří chtějí tvořit historii, v mládí si čtou, jako například Napoleon, životopisy slavných mužů. Nechtějí být pohřbeni na nějakém zapadlém, venkovském hřbitůvku, ale v hlavních katedrálách. Ale toho není lehké dosáhnout, k tomu je zpravidla nutné prokázat potřebné kvality, a především i odvahu. Jak se také někdy říká, politika je podivuhodná řeka, do které když člověk vstoupí, většinou je proudem stržen, v některých případech dokáže v proudu kormidlovat, ale málo je těch, kteří loď mohou vést proti proudu.

Když si přečteme noviny, pustíme televizi nebo podíváme na internet a začneme uvažovat o tom, co se děje, může nás napadnout myšlenka, zda vše je to jenom náhoda, anebo je to ovlivněno nějakými zákonitostmi. Jak se budou chovat politické strany, kdo vyhraje volby? Vidíme různost názorů, někdy až nenávist při jejich prosazování, proč tomu tak je, vždyť jsme přeci všichni Češi. Je tady určitý rozpor, vše je přísně vědecky řešeno a řízeno, i to, co se zdá málo důležité, naproti tomu politika, která je jistě nanejvýše důležitá, je prováděna často nahodile, bezplánovitě, bez nějaké myšlenky i lidmi, kteří mají k vědě, slušně řečeno, hodně daleko.

Je zřejmé, že pokud má politika přinášet pozitivní výsledky, těžko může být prováděna bez pevného teoretického základu. Neměla by se pasivně přizpůsobovat novým podmínkám, ale vycházet z vědeckého hledání budoucích opatření a vytvářet tak podmínky pro optimální fungování společnosti. Teorie by měla více než dosud předstihovat praxi, předcházet schválení důležitých rozhodnutí, pomáhat vypracovat vědecky zdůvodněnou politiku a odhalovat uzlové problémy, k jejichž řešení je nezbytné přistoupit. Čím bude propracovanější teorie politiky tím více se vytváří i předpoklad pro kvalitnější věcnou a politickou stránku rozhodování. Význam politiky lze spatřovat i v tom, že v dějinách jsou okamžiky, kde krátké chvíle nebo náhody mohou řešit osudy národů na desetiletí nebo dokonce staletí. Mohou je ovlivnit v kladném nebo záporném smyslu. Politika by je měla předvídat a ovlivňovat.

Vyvíjí se politika a vůbec historie nahodile anebo jsou řízeny nějakými zákony? A jakými? Je politika vědou anebo jen snůškou nahodilých událostí? Je politika uměním? Jaký je podíl subjektivních a objektivních faktorů v politice a dějinách? A jak na to lze odpovědět příklady z českých a světových dějin? Má v politice a jejich nástrojích nějaké místo morálka? Na tyto i některé další otázky jako například jaké jsou kategorie politiky, vztah politické vědy k ostatním disciplínám, tvorba strategie a taktiky, účinnost propagandy a příslušné ideologie, problematika národního povědomí, se snaží dát odpověď kniha Politika teoreticky i prakticky, kterou můžete zakoupit například zde: (Odkaz), elektronicky pak zde: (Odkaz) S ohledem na to, že teorie politiky a samotná politická věda ještě není plně rozvinuta, se může stát, že některá v ní uváděné myšlenky se mohou ukázat jako diskusní. A i to je právě jedním z cílů této práce, vyvolat diskusi k dané problematice a přispět k dalšímu rozvoji této disciplíny.

Kniha vychází a zároveň navazuje na předcházející práci autora, která vyšla pod názvem „100 let proher a vítězství, O politice a smyslu českých“ (Odkaz ) a v elektronické podobě ( Odkaz) a zabývala se, populární formou, mimo jiné i některými problémy politiky s ohledem na české dějiny.