Když se nádech stane toxickým: pravda o nanoplastech

Dýchej zhluboka. A nebo raději ne, protože s každým nádechem do našeho těla pronikají malé plastové části - mikro a nanoplasty, které následně ohrožují naše zdraví.

Doba plastová

Jsou levné, odolné a všudypřítomné. Plasty ovládly život moderního člověka, ale jejich následky v podobě neviditelných částic, které z nich vznikají, nyní představují jednu z největších zdravotních výzev 21. století. Nejnovější vědecké studie bijí na poplach: vdechujeme mikroplasty a ještě menší nanoplasty a ty následně prokazatelně ovlivňují naše zdraví, v tomto článku se zaměřím na jejich nebezpečí pro dýchací cesty.

Neviditelná hrozba v našich plicích

Mikroplasty a nanoplasty vznikají rozpadem větších plastových předmětů vlivem UV záření, opotřebením, praním syntetických textilií nebo spalováním. Následně se dostávají do našeho těla a jsou již spojovány s nejzávažnějšími onemocněními. Největší zranitelnost přitom vykazují ti nejmenší. Podle zjištění studií mají kojenci nejvyšší poměrné dávky vdechovaných mikro a nanoplastů ze všech věkových skupin, následovaní dětmi předškolního a školního věku. To je alarmující fakt, obzvláště když zatím neumíme tyto malé částečky plastu z těla dostat.

Tři toxické cesty

Čím jsou části plastu menší, tím hlouběji mohou proniknout, snadno obcházejí přirozené obranné mechanismy těla a usazují se hluboko v plicní tkáni. Zde mohou způsobit zánět a toxické reakce, které vedou k rozvoji chronických respiračních onemocnění. Byly identifikovány tři hlavní toxické mechanismy, které usnadňují rozvoj chorob:

1. Oxidační stres: Dochází k narušení rovnováhy mezi tvorbou volných radikálů a schopností těla je neutralizovat. Nadměrný oxidační stres poškozuje buňky a tkáně.
2. Zánět: Mohou vést k chronickému zánětu, který poškozuje dýchací cesty a plicní sklípky.
3. Stres endoplazmatického retikula: Jedná se o poruchu buněčné funkce, která může vést k buněčné smrti.

Tyto procesy souhrnně přispívají ke vzniku a progresi onemocnění, jako je astma, plicní fibróza a jsou spojovány i s plicními nádory.

Vliv plastů na osoby s astmatem

V roce 2025 vědci publikovali laboratorní studii, která se zaměřila na to, jak buňky dýchacích cest reagují na kontakt s mikroplastovými vlákny. Konkrétně zkoumali buňky odebrané ze sliznice nosu lidí se dvěma běžnými chronickými respiračními nemocemi - astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (COPD). Buňky vystavili polyamidovým mikroplastovým vláknům — běžný typ plastu, který se uvolňuje například z textilií. Po kontaktu s mikroplasty u buněk astmatiků a pacientů s COPD došlo k výrazným změnám v jejich biologickém chování, mikroplastová vlákna dokázala výrazně ovlivnit způsob, jakým tyto buňky reagují na své okolí.

Astma i COPD jsou onemocnění charakterizovaná chronickým zánětem a přecitlivělostí dýchacích cest. Už tak jsou tyto tkáně náchylné k podráždění a k narušené imunitní odpovědi. Výsledky studie naznačují, že:

• Mikroplasty mohou dál narušovat obranyschopnost dýchacího epitelu. Buňky pacientů reagovaly na mikroplasty mnohem výrazněji než buňky zdravé.
• Mohou zhoršovat zánět nebo vyvolávat jeho nové vlny. Změny v expresi genů, které řídí zánětlivou reakci, naznačují, že inhalace mikroplastů může vést ke zhoršení dýchacích potíží.
• Mikroplasty mohou ovlivňovat průběh respiračních nemocí. Například zpomalovat hojení sliznice nebo zvyšovat citlivost dýchacích cest k dalším podnětům (prach, alergeny, kouř atd.).

Jednoduše řečeno u lidí s astmatem nebo COPD může dýchání mikroplastů přispět ke zhoršení zánětu a k dalšímu oslabení dýchacích cest. Dýchací epitel, který je už tak oslaben, reaguje na mikroplasty citlivěji než u zdravých lidí.

Řešení problému nanoplastů

Mikro a nanoplasty ve vzduchu představují rostoucí zdravotní riziko pro celou populaci, a obzvláště pro zranitelné skupiny, jako jsou kojenci a malé děti. Studie jednoznačně potvrzují, že tyto částice nejsou neškodné, ale aktivně se podílejí na rozvoji chronických plicních onemocnění. Další výzkum musí pokračovat ve sběru dat o dlouhodobých účincích na lidské zdraví a co je ale ještě podstatnější, ve hledání řešení, jak vliv mikroplastů a především nanoplastů v těle eliminovat. A také najít způsob, jak vyřešit elektrostatický náboj, který plasty nesou, ale o tom připravím samostatný článek.

Zdroje:
https://particleandfibretoxicology.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12989-024-00592-8?utm

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38184724/

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11616207/?utm