Kdy USA zastaví občanskou válku na Ukrajině?

Ve světle současných událostí je každému normálně myslícímu člověku jasné, že tzv. válku proti „teroristům a separatistům" na východě Ukrajině nařídili kyjevskému režimu (Turčinov, Jaceňuk, nyní Porošenko) představitelé USA.

Na činy nového ukrajinského prezidenta Porošenka čekal celý svět, neboť jej provázela pověst muže kompromisu.

Lidé očekávali, že se zasadí o okamžité zastavení války proti civilistům a s odpůrci na východě Ukrajiny zasedne k jednacímu stolu.

Jenže ejhle!

Porošenko, nejenže doposud nic neudělal, ale vyjádřil se, že v tomto boji bude pokračovat.

Což de facto znamená, že musel od někoho dostat "rozkaz" k pokračování války, neboť je mu jako ukrajinskému rodákovi jasné, že bez dlouhodobého krveprolití se tato válka na východě Ukrajiny nedá ukončit.

A stejně, co i v případě vítězné války?

Co nastane potom? I kdyby Kyjev východ Ukrajiny srovnal se zemí a dosadil tam kyjevské politiky, přece není Porošenko natolik hloupý, aby si myslel, že tam nastane klid.

Ukrajina má jediné mírové řešení a to je uznání nezávislosti východních ukrajinských zemí na Kyjevu.

Jenže toto je proti zájmům USA, které pokračují ve vojenském obkličování Ruska.

Po začlenění pobaltských republik do NATO pokračují USA ve svém dalším tažení proti Rusku a Putinovi.

A Ukrajina je klíčová země k Rusku.

Osud Ukrajinců je Američanům lhostejný,  jak již ostatně dokázali ve Vietnamu, v Srbsku, či Iráku a je jim jedno, zda mrtvých budou stovky či statisíce.

Američané nedovolí žádnému svému satelitu sebemenší svobodu v zahraniční politice, což se nyní ukazuje v případě nátlaku na země EU a dokonce takové země jako jsou Německo či Francie.

Ten nátlak je tak veliký, že protiamerické nálady řady politiků již dosahují vrcholu.

Např. ohromující prohlášení učinila ve spolkovém sněmu místopředsedkyně Levicové strany Sahra Wagenknechtová. Obvinila Angelu Merkelovou z toho, že žena stojící v čele německého státu, klame své obyvatele a podporuje banditský režim, jehož představitelem je prezident oligarcha Petro Porošenko.
Číst všechno: http://czech.ruvr.ru/2014_06_11/Pani-Merkelova-zradila-jste-Evropu-3363/

Nebo stačí, jak Bulharsko chtělo pokračovat ve stavbě plynovodu z Ruska, což je naprosto proti zájmům USA. Tak přiletěl Mc Cain, seřval bulharskou vládu i EU a práce na tomto plynovodu byly okamžitě nastaveny.

Cituji: „Američtí politici jezdí do Evropy jako do práce: v Bruselu rozdávají pokyny, účastní se zasedání Rad bezpečnosti „nezávislých“ států. Nyní vykonali američtí senátoři pod vedením Johna McCaina cestu do Sofie: bylo třeba vynadat bulharskému premiérovi za výstavbu Jižního proudu. Celá práce byla hned zastavena.“
Číst všechno: http://czech.ruvr.ru/2014_06_10/Jizni-proud-je-rukojmi-EU-rozhodla-potrestat-Rusko-1006/

Co se týká našich politiků, rozhodně podporuji postoj Bohuslava Sobotky, který se staví proti válečnému řešení situace na Ukrajině a obsazení naší země americkými vojsky. Však za to sklidil nenávistnou kritiku od Karla Schwarzenberga a Pavla Bělobrádka. Je ostatně zajímavé, že válečné řešení na Ukrajině ve svojí zaslepené nenávisti proti pravoslavnému Rusku nejvíce podporují katoličtí křesťané. I pražský arcibiskup pravoslavné církve Jáchym se podivoval nepřátelství katolíků vůči pravoslavným křesťanům.

USA se chlubí, že mají po celém světě, tuším přes 60 spojeneckých zemí.

Jenže, co je to za spojenectví postaveném na naprosté poslušnosti a závislosti na USA? Spojenectví, které si USA vynucují výhrůžkami a vydíráním?

Všichni jsme viděli, jak dopadl Hitler v zemích, u nichž si vynutil jejich spojenectví. Nakonec se proti němu obrátili obyvatelé těchto zemí, což je i určitá analogie současné doby, kdy v zemích, které mají USA pod kontrolou stále více narůstá nenávist vůči jejich diktátu.

Co je špatného na tom, že většina obyvatel východní Ukrajiny chce zpět k Rusku?

Proč Západ neumožní svobodné volby a nerespektuje přání obyvatel východní Ukrajiny?

Proč raději nařídil Turčinovovi a Porošenkovi vyslání vojsk a rozpoutání války proti civilnímu obyvatelstvu na východní Ukrajině?

Tyto a další otázky se stále více derou do popředí. Doufejme, že na ně nalezneme odpověď dříve než bude pozdě.