V Plzni byl místním zastupitelstvem pojmenovaný most po členu skupiny Plastic People Ivanu Magoru Jirousovi. Prý za zásluhy v boji proti komunismu a totalitnímu režimu - tedy za odbojovou činnost.
V úterý 27. listopadu 2012 na Zastupitelstvu Městského obvodu Plzeň 3 přítomní drtivou většinou vyhověli návrhům na pojmenování mostu ze stran tří občanských sdružení Johan, ProPhoto a HUMR. Most ponese jméno Ivana Magora Jirouse, výrazného představitele českého undergroundu, disidenta a básníka. Ivan Martin Jirous (23. září 1944 Humpolec – 9. listopadu 2011 Praha) dostal v Plzni in memoriam prestižní Cenu 1. června udělovanou za boj za demokracii a proti totalitě. Bylo to vůbec poprvé, co radnice cenu udělila nežijícímu laureátovi.
Pro pojmenování bylo 25 zastupitelů, jeden zastupitel za KSČM byl proti, čtyři se zdrželi hlasování. Pojmenování mostu v dopise podpořil i primátor Plzně Martin Baxa.
Podle zastupitelky obvodu Evy Šafránkové je plzeňský most první veřejné místo v ČR, které nese Jirousovo jméno. Vnímám rozhodnutí zastupitelstva jako symbolické gesto. Vnímám ho také jako odpověď na historický mezník, kdy v krajské radě prvně po revoluci zasedla KSČM. A byl to právě Ivan Martin Jirous, který jako osobnost českého undergroundu nikdy neuhnul na cestě v boji proti komunistickému zlu, řekla Šafránková
Co k tomu dodat? Sám dobu skupiny Plastic People dobře pamatuji, vyrůstal jsem v ní. Kdekoliv se tato skupina objevila, přilákala skupiny tehdejší revoltující mládeže. Přitahovali samozřejmě pozornost tehdejší STB a policie, takže několik jejich koncertů bylo násilně rozehnáno a řada mladých lidí policií brutálně zbita. Také členové skupiny Plastic People byli vězněni a konkrétně Ivan Magor Jirous si ve vězení odseděl hezkou řádku let.
Ptám se však, zda revolta mladých je vždy bojem proti totalitnímu režimu. Vzpomeňme si na období amerických Hippies. Doslova masové hnutí tehdejších mladých, kteří též bojovali proti tehdy zavedeným pořádkům. A jejich střetů s policií bylo nemálo. I zatčených a odsouzených… Pokud vím, nejvíce tehdejší americká mládež protestovala proti válce ve Vietnamu, tedy proti tehdejšímu americkému režimu. Režimu, který je neustále opěvovaný jako vrchol demokracie. Heslo Hippies Milujte se, neválčete! (Make love, not war) nosila i naše mládež na tričkách.
Jak to vlastně je? Když se mládež kolem skupiny Plastic People bouřila a protestovala - byl to podle současných měřítek skutečně boj proti komunistickému režimu?
Naši současní politikové tvrdí, že ve Vietnamu Američané bojovali za svobodu a demokracii proti zločinnému komunistickému režimu. A proti tomuto boji protestovali američtí Hippies – bojovali tedy vlastně za komunismus!
Je skupina Plastic People skutečnou odbojovou skupinou, nebo na ní spíše sedí slova, že to byla skupina lidí, která měla ráda volný nevázaný život spojený s alkoholem, či drogami a dělala lidově řečeno „bordel“ podobně jako američtí Hippies?
„Ivan Martin Jirous byl jedinečný člověk. Pojmenovat po něm most je krásný nápad. Byl veliký básník, vzdělaný kunsthistorik a autor nejlepší knihy o hudbě českého undergroundu, vzkázal do Plzně ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Někteří o něm mluví jako o výtržníkovi, zapomínají ale, že byl zároveň velmi něžný člověk a jeho pohádky pro děti jsou četbou i pro dospělé.“
Nedokáži posoudit hlubokomyslnost textů skupiny Plastic People např.„ Běžím s hovnem proti plátnu, do plátna to hovno zatnu“. Další ukázky textů jejich skladeb jsou např zde: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/plastic-people-of-the-universe-the/muz-bez-usi-386154 :
„Bílá koupelna dělá dojem márnice
je pokropena lidskou krví
na zemi tu leží skříňka, injekční stříkačka,
lahvička s heroinem,
dvě lidské, příšerně zkroucené uši
a mrtvý muž bez uší.“
Dle Karla Schwarzenberga tato „díla“ zřejmě patří mezi to nejlepší z českého undergroundu.
Další člen skupiny Plastic People Vratislav Brabenec bojuje proti komunismu neustále: http://olser.cz/6206/knize-karel-spac-by-mohl-rict-jako-knezna-zahanska-otrla-to-zena/. Opravdu zajímavý „boj“, kdy se opilý a pomočený Vratislav Brabenec válí po silnici.
Jsou lidé jako Ivan Magor Jirous či Vratislav Brabenec opravdu ti praví bojovníci proti totalitě?
Dá se označit za boj proti totalitě nadměrné užívání alkoholu a drog doprovázené výtržnostmi? Nejsme tak trochu (nebo dost) národem „magorů“?
Nebo se NĚKDO snaží z nás skutečné magory udělat?
