Byl zadobře s Němci Julius Fučík, nebo Ferdinand Peroutka?

Pod blogem „Julius Fučík upadl v zapomnění. Není to škoda?“ napsal čtenář Jaromír Král: „O Fučíkovi říkali, že musel být s Němci hodně zadobře, když ho nechali psát a dokonce i posílat zprávy ven.“

Při přečtení tohoto příspěvku člověka okamžitě napadne, jak potom asi zadobře s nacisty musel být Ferdinand Peroutka, když jeho nacisté žít nechali, ale Julia Fučíka popravili.

Když jsem si dovolil toto porovnání napsat do diskuse, byl jsem napadený slovy: „Nízké a ubohé“

Na moji odpověď: „Pravda je nízká a ubohá?“ jsem dostal tuto odpověď: „ Pravda??? No vidite a dva vasi commie presidenti delali v koncentracich pro nacisty kapa - Zapotocky a Novotny ...

Tedy vyhnutí se odpovědi a ještě odvedení pozornosti od tématu.

Je zajímavé si v diskusi přečíst další dehonestační příspěvek na adresu Julia Fučíka: „Při zatčení se zachoval jako zbabělec a rodinu, kde se v té době nacházel, vystavil smrtelnému nebezpečí, když v jejich bytě do postele schoval dvě pistole, které nepoužil.“

To bychom ale museli rovnou odsoudit parašutisty, kteří spáchali atentát na Heydricha, protože v souvislosti s nimi bylo nacisty popraveno daleko více lidí, než v souvislosti se zatčením Julia Fučíka.

Na další příspěvek: „Někteří novináři jsou stejní, jako byl Fučík, lžou, jako lhal v tisku on,“ bych měl následující odpověď: Pokud dle autora tohoto příspěvku Fučík lhal a Ferdinand Peroutka psal pravdu (autor příspěvku je velkým zastáncem Ferdinanda Peroutky), tak jeho příspěvky na oslavu Hitlera a dehonestaci židů  musíme brát jako pravdivé: http://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1939/1939_26_4.pdfhttp://www.pritomnost.cz/archiv/cz/1939/1939_22_2.pdf

Jako pravdivou potom musíme brát i tuto Peroutkovu větu: Lze předpokládat, že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu.

Časy se ale mění.

Před rokem 1989 byli našimi hrdiny Julius Fučík, Maruška Kudeříková, Jožka Jabůrková, Milena Jesenská, kpt. Otakar Jaroš.

Nyní máme za hrdiny Ferdinanda Peroutku, bratry Mašíny, Stepana Banderu, generály Francisco Franca či Augusto Pinocheta.

Levicově smýšlející občané, nebo komunisté, kteří položili svůj život v boji s německým nacismem jsou nyní v lepším případě v zapomnění, v horším případě dehonestováni právě jako Julius Fučík.

Julius Fučík byl 24. Dubna 1942 zatčen v Praze v bytě manželů Jelínkových na adrese U Družstva Ideál 1133/23 (tehdy ulice Chittussiho).

Pamětní deska byla z tohoto domu po listopadu 1989 Městskou částí Praha 4 odstraněna.

Dalšího komentáře snad již netřeba, přesto se o jeden pokusím:  

Třeba nějaký historik zjistí, že při svém útěku v nějakém domě v Československu pobýval Stepan Bandera. Pražská kavárna se potom jistě postará, aby tam pamětní deska na jeho počest byla nainstalována s patřičnou pompou. Vždyť ve Lvově již stojí pomník Stepana Bandery a ukrajinský režim, který tuto sochu nechal instalovat, Pražská kavárna podporuje jako svoje přátele a demokraty: http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_zahranici&foto1=QQQ30a3b4_bandera_bmp.jpg

Odkaz na příslušný blog: http://honajzer.blog.idnes.cz/c/498974/julius-fucik-upadl-v-zapomneni-neni-to-skoda.html