Rrračte vstoupit dystopickou branou do barokního kláštera

A ne jen tak ledasjakého. Zdi augustiniánského kláštera na Starém Brně pozorně sledovaly v polovině 19. století bádání Gregora Johanna Mendela nad dědičností.

Objevené zákony platí dodnes a tvoří základnu dalších výzkumů vedoucích mimo jiné i k léčení dosud neléčitelných chorob. Areál, krom Muzea starobrněnského opatství seznamujícího s pohnutou historií od jeho založení královnou Eliškou Rejčkou, nabízí Mendelovo Muzeum a původní Mendelův skleník, v němž konal své pokusy.

Bez velkého přehánění unikátní místo turistickými marketéry příliš nepropagované. Snad proto, aby přemíra návštěvníků nepoškodila kulturní památku. Anebo vycházejí ze starého lidového rčení „sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě“. Brno Mendelovu světovou proslulost ke své propagaci příliš nevyužívá.

Nabídku okružní cesty po pěti brněnských barech je snadněji k nalezení než zmínky o Mendelově muzeu, natožpak dalších místech spjatých s životem a prací známého vědce. Nabídka okruhu ve stopách zakladetele genetiky by jistě měla význam. Tančící dům v Praze se dostal do knihy o světových architektonických zajímavostech a řada turistů do Prahy zamíří primárně kvůli němu.

Za zmínku stojí několikametrový model DNA a původní Mendelova laboratoř v Mendelianu, kostel sv. Michala na Dominikánském náměstí, v němž byl vysvěcen na kněze nebo budova dnešní Masarykovy university jako dějiště zásadních Mendelových přednášek. A samozřejmě řada dalších.

Dystopická brána je artefakt jako vystřižený z průmyslového areálu oblasti Dolních Vítkovic. Mistrně zakrývá, kam vlastně člověk vstoupí. Přesněji spíše od vstupu odradí. A to je velká škoda. Jen doufám, že nejde o dočasnou stavbu, jakou je Eiffelova věž ukrajující ze druhé stovky let své existence.