Senát hostil veřejné slyšení o komunitní prevenci: první krok k systémové ochraně dětí

V prostorách Senátu Parlamentu ČR proběhlo veřejné slyšení k tématu prevence rizikového chování u dětí a mladistvých.

Akce se konala z mojí iniciativy ve spolupráci s Nadačním fondem ZET a Odborem protidrogové politiky Úřadu vlády ČR. Slyšení navazuje na kulatý stůl „Podpora dětí s náročným chováním se zvoněním nekončí, aneb co po vyučování“, který jsem v květnu uspořádala. K tématu se vracím, protože jde o závažné problémy a musíme hledat jejich řešení.

Slyšení přivedlo k jednomu stolu zástupce Senátu, ministerstev, odborné veřejnosti, škol, místních akčních skupin (MAS) i neziskových organizací. Diskutovalo se o možnostech, jak lépe chránit děti a mladé lidi před riziky, která na ně v dnešním světě číhají – od závislostí, přes šikanu až po dopady digitálního světa.

Máme před sebou jedinečnou příležitost vybudovat systém, který skutečně chrání naše děti – ne papírově, ale reálně, v terénu, tam kde žijí. MAS jsou připravené, metodika je připravená, pilotní výsledky jsou slibné. Potřebujeme politickou vůli a systémové zakotvení. Toto veřejné slyšení může být prvním krokem ke změně.

Diskuse navázala na pilotní projekt Nadačního fondu ZET realizovaný ve spolupráci s vybranými MAS a experty z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v rámci kterého vznikla praktická metodika pro zavádění komunitní prevence do území. Tato metodika byla testována ve dvou regionech – MAS Horňácko-Ostrožsko a MAS Boskovicko+, a ukázala, že místní akční skupiny mohou sehrát klíčovou roli v propojování škol, obcí, policie, rodičů a dalších aktérů.

„Díky podpoře Úřadu vlády a Odboru protidrogové politiky jsme mohli v praxi otestovat, jak může vypadat role MAS v oblasti komunitní prevence. Nyní chceme na základě těchto výstupů zahájit implementaci do praxe ve větším měřítku. Pokud se nám podaří vytvořit funkční systém, bude možné rychle a efektivně reagovat na nové výzvy napříč regiony,“ uvedla Kristýna Zelienková, ředitelka Nadačního fondu ZET a autorka metodického konceptu.

Mezi klíčová témata diskuse patřila potřeba:

• Koordinace činností metodiků prevence na všech úrovních (školní, krajská, komunitní),

• Podpory a aktivního zapojení obcí,

• Vytvoření sítě komunitních center a týmů,

• Zajištění udržitelného financování komunitní prevence, včetně možného využití evropských fondů.

Závěrem zazněl návrh, aby byly výsledky slyšení předloženy Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR s cílem přijetí oficiálního usnesení, které by podpořilo systémovou realizaci komunitní prevence v České republice.