Politika závislostí jako společná odpovědnost státu

V Senátu Parlamentu České republiky se dne 30. července 2026 uskutečnilo veřejné slyšení zaměřené na problematiku závislostí a budoucnost národní politiky v této oblasti.

Téma v posledních měsících rezonuje nejen mezi odborníky, ale také ve veřejném prostoru, a to zejména v souvislosti s přesunem agendy koordinace politiky závislostí z Úřadu vlády České republiky pod Ministerstvo zdravotnictví.

Problematika závislostí dnes zdaleka nezahrnuje pouze užívání alkoholu, tabáku či nelegálních návykových látek. Stále častěji se hovoří také o závislostech behaviorálních, například na hazardních hrách, digitálních technologiích nebo sociálních sítích. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že účinná prevence i pomoc lidem ohroženým závislostním chováním vyžaduje koordinovaný přístup napříč resorty zdravotnictví, školství, sociálních věcí, vnitra i samospráv.

Senát se této problematice věnuje dlouhodobě. Otázku prevence rizikového chování a podpory dětí a mladých lidí systematicky otevírám jak v rámci Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, tak prostřednictvím vlastních odborných aktivit.

V průběhu loňského roku jsem uspořádala dvě setkání zaměřená na související témata. Prvním byl kulatý stůl věnovaný podpoře dětí s náročným chováním ve školním i mimoškolním prostředí. Druhou akcí bylo veřejné slyšení zaměřené na komunitní prevenci rizikového chování dětí a mládeže a na možnosti zapojení místních akčních skupin do preventivních aktivit v regionech.

Tato setkání jsem uspořádala především na základě podnětů z mého obvodu, kde dlouhodobě řeší roztříštěnost systému, což potvrdily i závěry z těchto dvou setkání, tedy že je potřeba systém prevence ujednotit a jednotlivé aktéry vzájemně propojovat. Přesunutí agendy pod Ministerstvo zdravotnictví vnímám jako krok zpátky. Veřejnost tím získává signál, že problematika závislostí bude nahlížena především jako zdravotní otázka, přestože její prevence i řešení vyžadují mnohem širší mezioborový přístup.