Počet dětí nestačí, rozhodující je pracovní kapacita

V Senátu se v úterý 29. září uskutečnilo veřejné slyšení věnované problematice slučování mateřských škol.

Ředitelky mateřských škol, zástupci obcí a odborníci diskutovali o tom, jak se připravované změny mohou promítnout do každodenního fungování mateřských škol a pracovních podmínek jejich zaměstnanců. Debata ukázala, že mateřské školy fungují v různých podmínkách a stejné pravidlo na ně proto nemusí dopadat stejně. Jiná je situace malé venkovské školy, jiná velké městské mateřské školy a jiná školy, která je spojována se základní školou nebo s dalšími mateřskými školami.

Slučování škol nemůže být jen administrativní změnou na papíře. Musíme vědět, jak bude škola po změně skutečně fungovat, kdo ji bude řídit a zda na tuto práci bude mít dostatek času.

Významnou část diskuse proto tvořily pracovní podmínky ředitelek a zaměstnanců mateřských škol. Účastníce upozorňovaly na administrativní zátěž, přesčasy, nedostatek času na řízení mateřské školy, zajištění zaměstnanců i každoroční problémy spojené s prázdninovým provozem.

Diskutovalo se také o tom, že při plánování sítě škol nestačí sledovat pouze celkový pokles počtu dětí. Situace se v jednotlivých obcích liší a potřebu školek ovlivňuje také inkluze, výstavba, stěhování rodin, dostupnost dalších služeb pro děti a měnící se potřeby samotných dětí.

Debata o slučování mateřských škol se nemůže omezit pouze na demografický pokles a počet dětí. Stejně důležité je vědět, jak se změna promítne do pracovních podmínek lidí, kteří mateřské školy řídí. Prodloužení lhůty pro povinné slučování by proto mělo vytvořit prostor pro důkladnou analýzu pracovní zátěže, času dostupného pro řízení a podmínek původních ředitelek a ředitelů mateřských škol.