Moc hezké...

Je to křehká, ale pevná čistota. Moc se mi líbí, všechny.

Děkuji, Lidu...

Kdysi jsem se zúčastnila besedy surrealistů s realisty, ve které se aktéři snažili vydiskutovat, který směr je lepší. Ne že by toto téma mohlo být někdy uzavřené a rozhodnuté - každý má na věc jiný názor... ale ona diskuze se mi zapsala do paměti jednou větou: "Mám rád, když se můžu pod obraz posadit, otevřít si plechovku piva a jen tak existovat. Když ke mně obraz nemluví, jen tiše sedí vedle mne a mlčí." Nemám ráda uřvané umění, které vnucuje svůj názor. Vaše díla jsou nádherná svou tichostí a jemností, kterou osloví. Jedním slovem, nádherné fotografie, které pohladí. A je úplně jedno, jestli se jedná o realismus nebo abstrakci, případně jiný směr. Existují různé definice umění. Umění je to, co někoho osloví. Pravé umění podle mě umí oslovit i v momentě, kdy jeho poselství není prvoplánové. Tyhle fotky, to jste vy. Máte nádherný blog a já vás řadím k těm málo lidem, které skutečně za pravé umělce považuji.

Děkuji. V úctě...