vzpomínám....

já vím, Lidu, díky, tebe taky...

Ano, Jarmilo. Jestli dovolíte, jen pár slov. Jsem zdravá, myslím si to. Myslela jsem také, že toto léto jsem hodně nasála slunce a vydržím. Ale ne. Cítila jsem se tak unavená, že jsem nejela ani za kamarádkou na Moravu. Večer jsem si přečetla kousek z Dalajlámy (já to mám tak, že miluju Ježíše i Buddhu...), ráno si zacvičila jógu, jen to, co si pamatuju. Je mi líp. Máte ve všem, co jste napsala, pravdu. Jen to musíme dělat. A nebát se. Strach ničí všechno. Moc zdravím.

Magdo, to jsou tři bezva muži, že? Jógu taky, tedy spíše fragmenty, cvičívám.  Strach je jako klíště, ale my jsme silnější! Říkávám náčelnice.

Jarmilko, držte se, věřím, že ty (jen On ví proč další) zkoušky přestojíte. Hodně sil, pevnou víru a brzkou úlevu

Dáši, Vy jste jistota! Jitřenka! Děkuji.

Paní Olgo, děkuji, jste silná osobnost.