Velikonoční obřady podomácku

Slzičky naší dcery... mužská polovina odjížděla napřed na venkov a neuvědomila si, že i dcera má své potřeby, přání... dokud to neprozradily právě ty vřelé, slané kapky. Víš co, já ti udělám speciální velikonoční obřady doma...  

Bude mi 44 let... Výborný věk, zatím nejlepší. Čas nečekaných změn. 

Bloky v páteři mě učí jít do hloubky, protože mám zkušenost, že souvisí s psychickými bloky. Od hrudní páteře dolů klesá sebevědomí, kostrč znamená oporu. Neudržím se, když nejsem pevná sama v sobě.

Vždy jsem konfrontována s každodenní realitou. Jsem vyrovnaná a spokojená, dokud se v mém zorném poli neobjeví nějaká úspěšná, milá, flirtující a přitom křehce ženská květinka. Emoce vyhlašují vysoký stupeň ohrožení.

Proč tak reaguji?

Jak to změnit? 

Velikonoční poselství zní: Neboj se!

Přestaň mít strach, že někoho ztratíš, protože prý nejsi dost dobrá...

Je zbytečné a neživotné tak o sobě přemýšlet.

Vidět sama sebe pravdivě je dost těžké. Nějak tuším, že jsem někde svázaná a nemohu to pojmenovat, zatímco pro někoho jsem jasně čitelná.  Třeba v tom, že toužím po lásce, po opečovávání a zároveň tyto projevy nějak odmítám. Strach a nesebeláska na sebe berou mnoho podob a já si myslím, že je to má pravá tvář. A podle toho jednám a soudím, mluvím o svobodě nesvobodná.

Život mě ale učí...

Velikonoce  vyjadřují život v nás.

...

Slzičky naší dcery... mužská polovina odjela napřed na venkov a neuvědomila si, že i dcera má své potřeby, přání... dokud to neprozradily právě ty vřelé, slané kapky.

Víš co, já ti udělám speciální velikonoční obřady doma...

Přiťukly jsme si vínem.
Hezké velikonoce!

Na prostírku jsem poskládala cestičku z kamínků a čajových svíček až k svíčce z včelího vosku.

Nedařilo se mi ty svíčky napoprvé zapálit.

V životě taky nevidíme hned smysl, řešení, naději...

Skáčeme z kamene na kámen, to je hra, tanec i soustředění.

Nejde to ale tak hladce...

Gro evangelií spočívá, myslím, ne v postavě Krista, ale v jeho poselství:

Slabí, odmítnutí, problémoví, nemocní, vyoutovaní, alkoholici, lidé zapáchající, zbití, bezradní, bojácní, marnotratní, ti co vnímají svoji nedostatečnost, ti mají šanci ve vnitřním uzdravení, osvobození se. Nemyslím si však, že v tom pomůže uctívání symbolů. Pomůže nám v tom uvědomění si problémů ve svém životě, rozhodnutí pro změnu. A pochopení nějakých zákonitostí, přijetí života jako spravedlivého - to je dost těžké... Díky nemoci jsem mnoho hodin proležela v samotě, tichu, ve tmě. Zklamaná, neštastná, nespokojená, nemilovaná...  je těžké být se sebou vyrovnaná, vyrovnaná s nepochopením, s opuštěním... přece kdybych stála za něčí lásku, tak se mi takové věci nestávají... 

Zpravidla k novému pochopení dospějeme až po nějaké své konverzi, a mně se stal takový zázrak - uvědomila jsem si a na svém těle pocítila přítomnost radosti, pocit bezpečí... jsem v prostoru přijetí...

Život přesahuje hranice těla. Stejně jako láska.

Věřím-li, že Život chce, abych žila a byla šťastná, pak vnímám situace v mém životě jako laskavou školu sebelásky... jsem v JSEM. A to je živé. To je pro mě Božské.

Miluj Boha a bližního svého jako sebe sama... Miluj život jako takový, život v jiných lidech, jako i v sobě.

Tak jsem nalila do keramické mísy vodu, kápla vonný olej, připravila si bílý ručník a růžové pleťové mléko.

Dej mi nohy sem, na klín, šup...

Umývám ti nohy z vděčnosti, že jsi. Užij si tuto chvíli, je pro tebe. 

Je to i podobná chvíle, kdy Marie Magdalská smývala Kristovy nohy slzami a tím nejdražším, co měla. Umývání svých nohou někým jiným není snadné přijmout... 

Je to chvíle hlubokého kontaktu.

V řeckém originálu slovo milovat vyjadřuje slovo agapein. Znamená lásku, která pečuje o někoho jako o drahokam. Není to sentiment, je to každodenní vztah. K sobě, k druhým.

A ty jsi drahokam...

A víš, co to znamená - toto je mé tělo, které se za tebe vydává? Tohle!

Pevně jsem ji objala. 

Po chvíli zvedla hlavu a opět měla slzičky v očích. Ale už z dojetí.

Prvním zázrakem Ježíše bylo proměnění vody, určené k očistě, ve víno. Stalo se tak na svatbě, oslavě lásky a života, spojení protikladů, vzájemného přijetí. Nemá cenu věnovat pozornost náboženským obřadům, když neumíme žít...

Jdi, jez svůj chléb s radostí a popíjej své víno s dobrou myslí.

Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval...

Lidská láska uzdravuje ty, kteří ji dávají, i ty, kteří ji přijímají.

Jsme drahokamy.

***

Přeji vám hezké Velikonoce!