svítá nám naděje - foto

Mám pocit, že je pro mě každé ráno, kdy nemusím spěchat, ideální. Kolem sedmé vzbudím manžela, aby šel do práce a sama si pak užívám postelové pohody...

Klasika.

Manžel si dá na balkoně cigárko a kafíčko. Často vidím jeho nožku přes nožku a oblak dýmu.

Dnešní ráno ale bylo v něčem jiné, než rána minulých dní. Nejen v tom, že manžel trochu zaspal a nevychutnal si své ráno v lodžii.

Ale... po dlouhé době vysvitlo slunce.

Jako by svitla naděje. 

Po včerejších smutných zprávách o tom, že zemřely dvě těhotné ženy, po emailu zdrcené kamarádky-zdravotní sestry:

Ahoj děcka, tohle většinou nedělám a ani nehodlám zkoumat, kdo je pro očkování a kdo ne /samozřejmě myslím covid ,ne neštovice/. Jen chci napsat, že už teď toho máme plný brejle, jsem nasr... z takové té beznaděje, i když by se to dalo nějak ovlivnit, aspoň trochu. Třeba dneska byli přijímáni samí neočkovaní, jeden byl očkován. Spoustu lidí, kteří čekali na plánované operace "utřeli", protože z operačních oddělení jsou zase kovidária, a tak ta paní, co už sotva chodí a potřebovala by TEPku má prostě smůlu, no a to není zhoubný onemocnění....My na tu osobní svobodu asi dojedem. No nic, mějte se hezky. Marie- 

nám slunce - symbol hřejivé náruče - připomíná, že je s námi. A nejen slunce, ale celý vesmír!A to je mír... alespoň na chvíli.Nevěříte?Tak se koukněte!

Om, mír, mír, mír...