Jarmilo, právě jsem vás použila v jedné diskusi, kde jsem autorce, která někoho kritizovala, napsala, že se mi kritika nezdá, protože její texty moc úroveň nemají.

Odepsala mi, že tomu nerozumím, že jde o pocity a ne o obsah. Protože její výplody jsou chtěné, rádoby filosofující jsou tedy neupřímné.

V tu chvíli jsem si vzpomněla na váš blog, který jsem z počátku brala s rezervou, protože nesnáším koketování s planým filosofováním v lyrickém rouše.

Stále jsem se ale k vám vracela a vlastně znám celou vaší zde publikovanou tvorbu. Máte vysoce výtvarné lyrické cítění, i vaše slova  vyjadřují pocity přesně, čistě a upřímně.

Držím vám palce a budu se sem ráda vracet. Jediné co mě trochu děsí je vaše současná fotografie, kde jste tak podobná jedné spisovatelce, která už mezi námi už není, že mi chvíli trvalo než jsem si zvykla. Je to asi fotkou, ale připomínáte mi kamarádku tak, že mě to až děsí.

Krásná poetika všednosti...

Parádní, výtvarně viděné fotografie

Marku, Vy jste studnice chval a povzbuzení. Díky.

ty kolíčky jsou nejlepší

Jo, možná udělám i kolíčkový blog. Díky.

Krásný všední okamžiky :)

Adélko, to je příjemné překvapeni...

Vaše oko se Pánubohu náramně povedlo.

Pánbůh je šikulka. Dokonce mi dal dvě oči :-) Ne, vážně, cením si Vašeho uznání. Děkuji.

Moc dobrý fotky, respekt...

Tak toho si cením, děkuji...