Držím palce a užívejte krásu všech maličkostí všedních dní.

Všechno je po vítězství nad nemocí nějak jinak. Je to jinak uvnitř nebo vně? Odpověď se nabízí. Ale co a proč je po nemoci jinak? Proč je najednou k lidem dál? Přece tak „zvláštně každý touží po spojení“. Netrápit se balvany, užívat si, co JE - tady a teď, a co je najednou viděno novou optikou. Děkuju za Vaše blogy....

Ivu, nevím...

Jarunko, hodně síly a životního optimismu!:-)

Maru, moc moc se omlouvám, je to nedopatření. Způsobila to má nešikovnost s tabletem. Teď su doma a píšu z noťasu...

Moc hezky píšete, Jarnilko. Přeji Vám hodně štěstí...

Užívej si pohodu, Moc!