Jako v nebi, tak i na zemi

FOTOBLOG. Večer, když se slunce vzdaluje, probudí se v člověku vesmír. 

Co vše se do nás otiskne,

to se mezi námi projeví,

jako v nebi, tak i na zemi.

Lidé milí, fotím stále ty samá místa a přitom je nově objevuji. Toto jsou obrázky pod rozhlednou Rosičkou za Českou Mezí. Vlevo za zády Morava a vpravo Čechy. Na obzoru je někdy vidět Lipnice, hrad, který na mě působí krutě. Čeho všeho jsme schopni pod jednou nebeskou klenbou? Všeho. Nenávisti i lásky.

Vyjeli jsme později, až jsem se vzchopila, ale ono má vše svůj čas a tedy i smysl. Ještě jsme zastihli kouzla barev a čar. Obloha ve chvílích zhasínání, bývá svým způsobem znepokojivá a zároveň nás pozvolna uvádí pod tmavou klenbu tajemství ticha.

V takovém hlubokém tichu je však život.

A barvy. Temný vesmír je plný barev. A také plný čar drah, čar krás.. čárodrah, a čarokras.

A dnešní ráno ty barvy spojilo světlem a z té bílé háčkovalo.

Člověk je poslán jít a zvěstovat o kráse vně i uvnitř. 

Jednotlivé stopy se spojí v dráhy. Čárodráhy. Když neseme v sobě kouzlo barev a světla, tak pak jsou to čarokrásy.

Prostě jak v nebi, tak i na zemi...

:-)