Heřmánek - bylinkový blog

Byliny trhané s respektem k živé přírodě, s láskou a s úmyslem hojit a léčit tělo i duši, jsou pomocníky.  

Heřmánek

Kousek od chalupy, opravdu jen pár kroků kolem křížku, ke kterému jsme nasadily kakost a stolistou růži a kam každé jaro položíme kámen s portrétem Panny Marie namalovaným před léty dětskou rukou dcery, kolem starého javoru a pak už jen pár kroků k mýtině, kde dřevař Vrána stahuje a porcuje klády stromů, tam při jejím kraji roste heřmánek.
Jdu k němu a trochu dupu, abych varovala obyvatelky zdejšího prostoru, zmije.
O prostor se vlastně dělíme i s těmi, které nepovažujeme za tak důležité. Ale život v nich je stejně hodnotný jako v nás.

Na prašné půdě je heřmánek skoro přehlédnutelný. Vypadá jak zlehka pohozený závoj.

Heřmánek se používá na zklidnění a hojení. Už sama rostlina vyzařuje klid, jemnost a pokoj. Hojí už tím, že se na něj jen dívám.

Mám z něj radost.
Je to vážně potěšení.

Voňavé hlavičky jak svícny na tenkých stopkách svojí jemností a lehkostí vypadají jakoby se vznášely nad zemí. Jako něžná svatozář miminka, které se koupe v lázni s heřmánkovým olejem.
Dřepím a dívám se proti  zlatému světlu slunce na drobné květy. Blízké i vzdalující se, vzpřímené i polehlé, tvoří kouzelný heřmánkový prostor.
Nevím, jak sdělit tu krásu. 

Za chvíli přichází dcera a jemně nabírá heřmánek rozevřenými prsty do dlaní.

Natrháme ho do menší krabičky. Na mast s kostivalem, sedmikráskami, měsíčkem a stolistou růží to zatím stačí.

Heřmánku voňavý, děkuji.

Bylinky samy o sobě léčí, ale věřím, že láska do nich vložená, léčí též.