Co zbylo - fotoblog

Dobrý den, předkládám před vaše zraky takové obyčejné zázraky, to, co zbylo z léta. Pár detailů, o které se dělíme, aby se znásobily.

*****

Moře slunce a tepla se zakulatilo do jablek, kterých ještě pár zbylo na stromech jako ozdoba, možná vydrží i do vánoc pro potěšení.

Barvy se po kapkách listů snáší tiše k zemi.

Krůpěje vody - rosy z nebe, jsou už teď splněné prosby adventních písní.

Réva dozrává v sudech k pravdivosti,

Kapradina, svatojánská bylina lásky, zavadá, aby obnovila sílu v podzemí. Láska je řada smrtí a vzkříšení.

A zvonky zvoní o tom, že zbytek slunce a tepla není prohra, ale je nadějí, že jako z proutku vyroste strom, tak z našeho nitra zasvítí laskavost. A zase se k nám vrátí slunce.

 *****

*****

Lidé uklízí, aby se cítili dobře.

Slunce a tepla venku ubývá, aby svítilo a hřálo naše "uvnitř".

Každý čas má něco do sebe, čas hojnosti i čas zbytků. Je to jako ve vztazích nebo uvnitř nás - stačí zbytek toho krásného, aby z toho mála vzešlo něco nového. 

*****