1968 a stále dál

Narodila jsem se čtyři roky po osmašedesátém. Ve čtvrtém ročníku gymnnázia jsme prožívali sametovou revoluci. Mé děti vůbec nic z toho neznají. 

Jak bych se zachovala já v roce 1968... 1969? Dokázala bych to, co Jan Palach?

Každá doba si žádá své. Ona se ta situace zas až tak moc nezměnila, jen ten, kdo nás okupuje není až tak vidět. Naopak, tváří se jako možnost svobodného výběru bohaté nabídky konzumu a podvodu. Život nás staví do nenápadných situací týkajících se našeho přesvědčení každý den. Jde o hodnoty, o kterých se říká, že si za ně nic nekoupíme.  Mít hrdost a být svobodný. 

V praxi to znamená, že když jsem dala slib, tak se ho snažím splnit. Jde i o to, že přes nějaké výkyvy se s manželem na sebe můžeme spolehnout. Jedna známá, řeholnice, zásadně nenakupuje v marketech. Nebo chceme respektovat před dětmi autoritu pedagogů. Či přikázání cti otce svého a matku svou. Naopak umět přiznat chyby před dítětem. Takových situací je spousta. Třeba i nechat si napsat fakturu.

Slyšela jsem příběh z komunistické éry. StB stíhala jednu ženu, věřící, samoživitelku, pro její přesvědčení.  Ta žena  neodvolala, i když byla odloučena od své dcery... snad dospívající, už přesně nevím.  Podřídila svůj život poznané pravdě, přestože musela jako matka trpět. Ale věřila, že svoji pevností  nezradí pravdu ani dceru. A takových lidí je více a znám je i ve svém životě. Stojí pevně, i když v duchu třeba křičí. 

Morální chování a svoboda je to, co je v nás. Buď věřím v hodnoty jako je pravda, a pak ji skutečně hledám, nebo vše relativizuji. Ale jaká pachuť ve mně zůstane, záleží na svědomí.

Nejde jen o hranice státu, ale i o hranice uvnitř nás. Co si necháme líbit, co vše dovolíme. Je to záležitost adaptace. Dokud máme tedy co jíst, zvykneme si.  A nevnímáme, že jsme ve vězení. Čím méně vím a vidím, tím méně musím přemýšlet. A tak je jedno, jaký se píše rok.

Stačí nějaká akční cena a už zapomínám sledovat, jestli za tím výrobkem nejsou oči dítěte pracujícího v továrně.

A tady se stydím. Nespraví to občasné zakoupení výrobku Fair Trade. 

... to jsou situace dnes.

Co s týká naší historie, je dobře na ni nezapomenout.

Tak jsem včera dětem pustila video o Janu Palachovi. Nejenom jim, ale i sobě. Protože nad jeho činem stále musím přemýšlet...