Jak kdy. Vezměte si pokus zprivatizovat železnice v Anglii a jak to dopadlo.

Zde platí moje ekonomická poučka: Nezáleží tolik na tom, kdo podnik vlastní, ale kdo jej řídí.

Za první republiky byl některý klíčový průmysl státní, a to ze strategických důvodů. Nevýkonnost státních / národních podniků za minulého režimu byla dána celkovým politickým prostředím, např. omezením obchodních styků se západem, dosazováním kovaných nevzdělanců na vedoucí místa atd.

Naopak, jsou  akciovky ryze soukromé? Vždyť je vlastní akcionáři, někdy i všichni zaměstnanci.

Rozdělení podniků mezi státní a soukromé se nedá dělat od stolu (např. Klausovou privatizací), ale je třeba nechat působit dlouhodobý vývoj.

Stát by tu měl působit v roli arbitra.

A hlavně - musíme se na to dívat z hlediska celkové úspěšnosti ekonomiky státu. Nikoliv z hlediska nějaké doktríny či ideologie (vše státní / vše soukromé).

Aby podnik mohl mít zisk tak ho musí vést schopní lidi...

A to se povětšinou vylučuje s tím že ho vedou podle politického přesvědčení (ideologie) a není tedy pravděpodonbné že když to budou nominanti politických stran tak něco zmůžou...

Jediné řešení by bylo dané podniky zcela apolitizovat a zabránit zcela politikům například dosazovat členy svých stran do vedení a dozorčích rad.

Osobně si myslím že veškeré nevolené pozice ve státní správě by měli být přísně apolitické... a těm kdo je zastávají by mělo být zcela zakázáno mít jakoukoli politickou přísluslušnost, a neměli by mít, kvůli střetu zájmů, volební právo.

Přečtěte si zákony, trestní odpovědnost při správě majetku ČR už v zákonech je. Netřeba ji zavádět. Navíc motáte dohromady jablka a banány. Veřejná správa přesněji řečeno státní správa nemůže být výdělečná již z principu. Jedná se totiž o všechny úřady, opravdu byste si představoval, že například z vydávání občanských průkazů se stane výdělečná činnost? Nebo z činnosti policie či finančních úřadů? Nebo třeba památkáři a všechna ministerstva? Nebo registry všeho, aut, obyvatel, katastry a jiné.

Je to trochu složitější než si představujete. Výdělečnou činnost by stát neměl provozovat vůbec, tu mohou provozovat soukromé subjekty. Princip státu je právě v tom, že provozuje činnosti, které jsou nevýdělečné a z toho důvodu je třeba takovou činnost dotovat z daní. Pokud by byly výdělečné a nebylo je třeba dotovat z daní, není důvod, aby je spravoval stát. Nevýdělečných činností je velmi málo, problém spočívá právě v tom, že stát si již uzurpuje činnosti nad rámec, to se nám všem velmi prodražuje. Když soukromá firma negeneruje zisk, může nám to být jedno, nemusíme to platit. Když negeneruje zisk státní firma, musíme ji zadotovat z daní. Jenže někdy je problém s posouzením ziskovosti, jak byste chtěl hodnotit, že firma není v zisku? Měla by předepsáno kolik musí vydělat? Z těchto a nejen z těchto důvodů je lepší nechat ziskovou činnost na soukromnících. Státní pivovar je zbytná činnost pro stát. České dráhy jsou kapitola sama pro sebe, pohltí libovolnou dotaci a stejně skončí ve ztrátě. Vždy se to dá zdůvodnit a ještě s tím mají bohatou zkušenost, problém s rozkrádáním se objevil již za RU, když se stavěla státní dráha. Došlo tam k rozkradení ve velkém a viníci byli přesunuti do jiných funkcí a nepotrestáni.

Jen to referendum nesmí být dle Dienstbiera,

ale podle Tomia Okamury!

Dienstbier z toho referenda udělá k ničemu nepoužitelnou právní slátaninu s kvórem.

Karma!

Už to tady bylo. Nefungovalo to a fungovat to z principu nemůže.

pracoval jsem ve státním podniku do roku 1995. Fungoval slušně.

Potom přešel do soukromých rukou a dnes je to podnik špičkový.

Agitka Úsvitu dobrá, jinak nesmysl.

Státní podnik nikdy principiálně nemůže být veden s takovou zodpovědností, jako podnik soukromý, protože neexistuje žádný majitel státu, který by osobně pocítil celý dopad svého špatného rozhodnutí.

I když zavedete nějaké kontroly a nějakou zodpovědnost, ti lidi nikdy neponesou tu zodpovědnost celou. Nikdy nebudou tak pečliví, jako kdyby to bylo jejich vlastní.

Čímž nechci říct, že by stát své firmy nemohl spravovat lépe. To by samozřejmě mohl.