Šokující jak málo se ví o požáru v Domě odborů v Oděse, kde uhořeli lidé 2. května 2014.
Fotbaloví fanoušci týmů Čornomorec Oděsa a Metalist Charkov uskutečnili v odpoledních hodinách dne 2.května 2014, pochod na podporu jednotné Ukrajiny.
Učinili tak několik hodin před zápasem obou týmů. K průvodu fotbalových fanoušků se postupně přidávali i obyčejní Ukrajinci za zpěvu národní hymny a skandování „Oděso, povstaň!“ Protestní shromáždění bylo v průběhu pochodu napadeno odpůrci, maskovanými muži vyzbrojenými neprůstřelnými vestami , helmami, střelnými zbraněmi, noži a klacky , kteří se k útoku organizovali na sociální síti ve snaze zastavit protestní pochod podobně, jako se to proruským radikálům podařilo 27. dubna v Doněcku. Po napadení protestního shromáždění propukly boje mezi znesvářenými stranami. Dle výpovědí svědků použili proruští aktivisté k útoku tyče i střelné zbraně.
Jeden proruský aktivista začal střílet z útočné pušky typu Kalašnikov, kterým usmrtil kluka, načež prozápadní aktivisté odpověděli vrháním kamení.
Policisté se v této fázi pokusili mezi znesvářenými tábory vytvořit štíty nepropustný kordón, který se ale povedlo aktivistům prorazit. Policie zde zaujala pasivní stanovisko. V průběhu bojů byli proruští aktivisté zatlačeni na ústup směrem ke stanovému táboru, který se nacházel na Kulikově poli, náměstí nedaleko hlavního oděského nádraží. V této fázi se na straně fotbalových fanoušků a aktivistů objevili další mrtví. Dle pozdějšího vyjádření policie měli být zastřeleni čtyři demonstranti a více než 100 jich bylo zraněno. Zpráva o úmrtí se rychle rozšířila pomocí sociálních sítí, včetně výzvy k odvetnému útoku na stanový tábor proruských aktivistů.
"V Oděse ze střechy Rusáci házeli molotovy na demonstranty, které předtím vyprovokovali střelbou, následně se demonstranti za nimi pustili, Rusáci se zabarikádovali v Budově na náměstí. Ze shora házeli molotovy a zespodu jim nerozbité láhve vraceli. Už to že měli připravené celé stovky molotovů je důkazem, že plánovali zaútočit na demonstranty. Také vyrabovali hasičárnu a použili hasičský vůz jako beranidlo na demonstranty. Nakonec se sami upálili a hasiči kteří před tím od nich dostali na budku, nikam nespěchali."
Proruští aktivisté, kteří před 2. květnem obsadili náměstí před Domem odborů, vytvořili před vchodem do budovy provizorní barikády, načež se stáhli do vnitřku budovy. Promajdanští demonstranti zapálili opuštěný stanový tábor před budovou. Obě strany byly vyzbrojeny kameny, baseballovými pálkami i střelnými zbraněmi. Ke 4. květnu nebylo jasné, který z táborů jako první začal používat u budovy střelné zbraně a molotovovy koktejly , které nakonec vedly k zapálení budovy. Očití svědci uváděli, že molotovovy koktejly byly shazovány nejdříve ze střechy budovy (tedy proruskými aktivisty) , tak následně i vrhány proukrajinskými aktivisty. Několik zápalných láhví vhozených proukrajinskými aktivisty z venku zapálilo vchod budovy a místnosti ve druhém a čtvrtém patře. Požár vypukl v 19:15 místního času a začal se rychle šířit po budově. V té době se v budově nacházel nezjištěný počet proruských aktivistů, kteří byli odříznuti od možnosti útěku.
Hasiči dorazili na místo požáru se značným zpožděním, a to hodinu po jeho začátku. Někteří lidé vevnitř skákali ze střech a snažili se uniknout. Po propuknutí požáru se někteří aktivisté z proukrajinského tábora snažili pomáhat lidem, kteří se pokoušeli uniknout z hořící budovy. K budově tak bylo přineseno lešení, po kterém několik desítek proruských aktivistů uniklo.
Více než 100 aktivistů uniklo před požárem do bezpečí na střechu budovy, kde počkali do uhašení požáru. Následně se na scéně objevila policie a zachráněné aktivisty z budovy vyvedla a zatkla.
Druhý den po nepokojích bylo asi 70 proruských aktivistů davem zhruba 2000 lidí z vězení vysvobozeno. Dle rychlosti, nezištné domluvě(bez použití sociální sítě) a koordinaci je jasné, že nešlo o náhodný rozhořčený dav, ale o koordinovanou skupinu vedenou "zkušenými lidmi".
Celková bilance těchto vážných nepokojů je asi 46 mrtvých a více než 200 zraněných na obou stranách. Mezi obětmi bylo 15 občanů Ruské federace a 5 občanů Podněsterské republiky.
