Okamura říká, že tábor v Letech nebyl koncentrační

Následovala panika, Diensbier řekl, že Okamura lže a že tábor byl Koncentrák, kde probíhal holocaust, ostatní politici se k dehonestaci velmi rádi připojili, bez toho, že by znali skutečnost? Otázku "Byl to Koncentrační tábor?" položil server Echo24, který je ve vlastnictví a v působení straníků z Top09. Samozřejmě šlo o účelovou věc.  Není to tak, že Okamura obešel deníky a všude řval "to nebylo KT!" Odpověď byla vynucená přes jeho osobní asistentku. Za prvé, spousta lidí na tuto otázku nezná odpověď. Za druhé, předci Okamury měli neblahou zkušenost s pracovními tábory, jako oběti.

Podařilo se mi sehnat detailní informace. Takže jak to bylo doopravdy? A měl Okamura pravdu, nebo popíral Holocaust v Letech?

Tábor v Letech byl zřízen na základě vládního nařízení o kárných pracovních táborech ze
dne 2. března 1939. Měl sloužit jako pracovní tábor pro osoby vyhýbající se práci a vést internované osoby k pracovním návykům a tím také k trvalé práci. Takovýchto táborů bylo zřízeno několik desítek po celém území Protektorátu Čechy a Morava. Vězni, kteří byli nazýváni „chovanci“ byli zařazováni do tříd. 3. třída byla přidělována při příchodu. Za dobré chování byl vězeň přeřazen do druhé třídy a při dosažení 1. třídy a uplynutí 3 měsíců byli propouštěni. Vězni do tábora zpravidla přicházeli z výkonu trestu ve vězení a pobyt v pracovním táboře je měl uvyknout na práci před úplným propuštěním. Pokud internovaný měl nějaké kázeňské nebo pracovní přestupky, tak se mu nezlepšovala třída a pobyt v táboře se mu prodlužoval, takže někteří trestanci dosáhli až šestiměsíčního pobytu. Do konce roku 1940 prošlo táborem 233 osob, z nichž 197 jich bylo již dříve trestaných. Za rok 1941 přišlo do tábora 537 osob z toho 489 již dříve trestaných. 27 osob z tábora uprchlo, z čehož bylo 25 osob následně dopadeno. Z celkového počtu káranců bylo 45 romského původu.

10.7.1942 vydal generální velitel neuniformované protektorátní policie Horst Bőme směrnici
obsahující příkaz shromáždit Romy v Letech. Příkaz se netýkal všech Romů obecně, ale těch, kteří se nemohou prokázat žádnou „pevnou a produktivní prací“, tedy i českých a německých občanů protektorátu, kteří byli klasifikováni jako asociálové. Počet internovaných Romů jak v Letech, tak v táboře v Hodoníně u Kunštátu pohyboval v rozmezí 10 až 25 procent.

2.8.1942 dorazila první skupina Romů.
Hned po příjezdu si jedna rodina (Šlehovfových z Klatov) stěžovala, že nejsou žádní cikáni
ani tuláci a do 22.8.1942 byli všichni propuštěni. Tábor se rychle plnil. Pracovalo se na výstavbě silnic, na polích a v lesích.

prosinec 1942
Internovanými lidmi dotažený Tyfus se začíná rozmáhat v plné síle. 22 nakažených pacientů muselo být z tábora převezeno do veřejných nemocnic. Také dva nakažení četníci. Zlepšilo se stravování malých dětí, kdy kromě tří jídel denně začaly dostávat ještě dopolední svačinu. V prosinci začali dospělí dostávat cigarety, které předtím řiditel Janovský zadržoval.

16.12.1942 nařídil Heinrich Himmler deportaci Romů z Německa a z okupovaných území
do Osvětimi - Březinky. Himmlerův příkaz znamenal, že všichni Romové i ti, kteří byli v pracovních
táborech, mají být transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi. Bylo deportováno
více než 22 tisíc Romů z jedenácti evropských zemí z toho zhruba 10 tisíc z Německa.
Již v prosinci bylo na rozkaz Kripo zhruba 100 dospělých Romů z tábora v Letech deportováno
do Osvětimi - Březinky. Další transporty však byly zastaveny z důvodu vypuklé epidemie.
Stále panovala nejistota, zda v táboře vypukla jen epidemie méně nebezpečného břišního tyfu,
nebo i mnohem nebezpečnějšího skvrnitého tyfu. Zakrátko se potvrdilo, že jde i o skvrnitý
tyfus. Ovšem děti a staří lidé byly již oslabeny nákazou TBC a jinými nemocemi, což způsobilo, že mezi 1.1.1943 a 10.1.1943 zemřelo 57 osob.

13.1.1943 Letov žádá nadřízené o odvolání Josefa Janovského. Dále žádá o přidělení stálého
táborového lékaře, několika dětských zdravotních sester pro nemocné děti. Dále žádal
přemístění dětí do jiného zařízení po jejich zotavení.

20.2.1943 Pro množící se útěky z tábora, ve kterém byla vyhlášena tyfová karanténa, byla podána žádost k nadřízeným orgánům o ozbrojení dozorců. Do této doby nechodili dozorci ozbrojení.

7.5.1943 odjel do Osvětimi transport. Bylo v něm 215 mužů a 205 žen a dívek.
Celkem 420 osob.
Zbylých 200 vězňů bylo propuštěno a v táboře zůstalo 20 vězňů, kteří ubikace spálili a pozemky
uklidili a posypali vápnem.

6.8.1943 byl tábor uzavřen

Táborem od 2.8.1942 do jeho uzavření prošlo 1309 vězňů. Z tohoto počtu internovaných
čtvrtina z tábora utekla nebo byla propuštěna. Za tuto celou dobu zemřelo 326 internovaných osob a 3 dozorci. Infekce také kromě 10ti dozorců postihla některé zdravotní sestry, ale u nich nebylo zaznamenáno žádné úmrtí.

Z žádných věrohodných zdrojů nevyplývá, že by v táboře v Letech u Písku byl někdo popraven
nebo nějak jinak záměrně usmrcen. Starostové okolních obcí se museli zavázat, že půdu v prostoru bývalého tábora nebudou 40 let zemědělsky využívat z důvodu tyfové infekce.

Kromě těchto skutečností jsou zde další, které tábor v Letech odlišují od koncentračních táborů.
První z odlišností je počet internovaných osob. V koncentračních táborech se počty začínají
od desetitisíců internovaných osob. Také doba trvání - necelý jeden rok odlišuje Lety od koncentračních táborů, které trvaly zpravidla až do osvobození. Dále není znám případ, kdy by byl odvolán velitel koncentračního tábora za to, že špatným vedením tábora ohrozil životy vězňů.

Tábor v Letech nebyl obehnán ostnatým drátem ani plotem s elektrickým proudem, ale
dřevěnou ohradou a dřevěným plotem. Tohoto a skutečnosti, že internovaní chodili sami
mimo prostor tábora, využívali k útěkům. Dokonce z Letského tábora úspěšně uprchly ženy s
malými dětmi. To ve skutečných koncentračních táborech naprosto nepřicházelo v úvahu.
Dále vězni přes přísný zákaz odcházeli z tábora do vesnice opatřit si stravu a pak se vraceli
do tábora. Toto nebylo ve skutečných koncentračních táborech možné. 

V praxi koncentračních táborů nebylo obvyklé, aby nemocní vězni byli převáženi do veřejných nemocnic, ani ženy k porodu. Problémem pro vedení tábora v Letech bylo, že se k táboru sjížděli na návštěvu příbuzní internovaných Romů a nezřídka jim napomáhali k útěku. Je naprosto nepředstavitelné, že by se třeba k Chmelnu, Treblince, Mauthausenu a dalším koncentračním táborům sjížděli příbuzní internovaných, například Židé. To by znamenalo jejich rychlý konec. Narozené děti byly zapisovány do matriky příslušné obce. Toto se také v koncentračních táborech nedělo.

Tím nesnižuju špatnost tohoto věznění a omezování svobody, ale shazuji handrkování o termíny a pokus dehonestovat Okamuru, neboť odpověděl tak jak by odpověděl každý vzdělaný historik. Podstatné je poznat a pochopit, co se v Letech událo, než handrkování o termíny.

 Seznam Koncentračních táborů, pro zobrazení zde kliknout.