Nejsem si 100% jistý, ale neprochází mrtvými močály už ve druhém díle : Dvě věže ? Alespoń druhá kniha začíná po rozpadu družiny, kdy Frodo se Samem potkají Gluma, který je provede močály až před brány Mordoru a pak se rozhodnou pro tajnou stezku Osgilitahem až do Cyrith Ungolu, kde potkají Odulu a tím končí druhý díl knihy.

Film bych moc nedával za nějaký korektní podklad...Jackson tam dost věcí zvojtil. Glorfindela nahradil Arwen, elfy poslal bránit Helmův žleb. Aragorna spadnout do řeky, Faramira nechal zajmout Froda a odvést do Osgiliathu, při tom měl naopak Faramir pochopit, co Frodo nese a že ho musí pustit. A další a další detaily.....

Jeden z nejhorších detailů je velikost skřetů.Měli být jen o málo větší než hobiti a skřet (i kdyby to byl Skurut) samotný neměl být soupeřem pro žádného člověka nebo elfa. Jejich výhoda byla pouze v početní převaze. Takže scény, kdy Aragorn nebo gondorští dostávají na budku od skřetů neměl vypadat jako souboj jeden na jednoho, ale souboj, kdy elf nebo člověk zabil klidně 10 skřetů, ale nakonec podlehnul přesile.

Krásný příklad je ze Silmarilionu, příběh o Hůrinových dětech, kde tuším Hůrin kryl ústup jednoho z elfských velkokrálů, a zůstal sám obklíčen skřety. Bojoval s nimi a zabil jich něco přes 130, než ho zajmuli a přivedli k Morghotovi.

Dále vůbec film nevystihl, řekl bych strach skřetů z elfích zbraní, z elfů a vůbec válečníků. Pak totiž nedává smysl, když jde Sam osvobodit Froda, kterého kousnula a uspala Odula do věže Cyrith Ungolu a prchají před ním skřeti, v obavě, že je to nějaký mocný elfí válečník a při tom v předchozích scénách se ničeho nebáli :o)

Dokonce i Odula se zalekla elfí zbraně, Žihadla.

Tyto detaily tak trochu ubírají smyslu Tolkienových příběhů, kdy Elfové jako nesmrtelní byli vznešení, moudří, lidé byli silní a udatní, a už jen tyto jejich vlastnosti měli budit strach ve skřetech. To se myslím vůbec nepovedlo do žádného filmu převést. Skuruti pak byli už úplně mimoňský...