Význam slova „politika“

Všechno začalo, když opice slezla ze stromu a kamenem rozbila hlavu soukmenovci, který jí chtěl sebrat ovoce. K ovoci si před tím vytvořila majetnický vztah a tím, že k ochraně svého majetku použila nástroj, se stala člověkem.

Člověka od zvířat odděluje vztah k majetku a jeho ochrany. Nebýt majetku, kterému přisuzujeme nějakou hodnotu, nevynalezlo by se tolik zajímavých zbraní určených k zabíjení lidí. Nebýt majetku a jeho hromadění, nepostavilo by se tolik zajímavých staveb.

Lidé se kvůli ochraně majetku, svého zdraví a pohodlnějšímu životu stahovali do měst, řecky pollis. Město musel někdo spravovat, řecky politike techne (městská správa). Z toho vznikl název politika pro rozhodovací procesy a metodiky potřebné pro život a chod města. Ti, co tyto procesy vytváří a používají nazýváme politiky. Z měst se stali státy, ale výraz pro politiky zůstal stejný. Způsoby řízení, procesy a metodiky zůstali také stále stejné, i když se je občas někdo snaží pozměnit a dát jiný název. Stále se jedná o rozhodování, co si počít se správou svěřeného majetku, aby si politik dlouho a hodně přilepšoval, aby ho brzo od prsu neodstavili a třeba i nepotrestali.

Majetek vždy hraje nějakou roli v sociálním chování člověka. Buď je ho málo, nebo zase moc. Buď ho shromažďujeme, množíme a zvyšujeme jeho hodnotu a tím zvyšujeme vlastní pocit nadřazenosti nad ostatními, kteří se v tom snažení a množení nedostali tak daleko. Mnohdy jsme ochotni ostatním jejich snažení pokazit, aby neměli více než my. Nebo naopak se majetku vyhýbáme, odmítáme jej a všechen rozdáváme, a tak si zvyšujeme vlastní pocit nadřazenosti nad ostatními, kteří v majetku vidí smysl svého života. Těmto lidem jsme mnohdy ochotni pomoci jejich majetku zbavit. Pravda bývá statisticky většinou uprostřed těchto dvou protipólů, ale extrémní příklady známe ve svém okolí určitě všichni.

Teď jde o to, kdo a s jakou vazbou na majetek, se stane politikem. Osobně jsem přesvědčen, že žádný Diogenes ani Ježíš Kristus v politice nesedí a peníze nejsou syreček ani ryba a nikdy nesmrdí. Nikdo nikdy nedělá politiku bez vazby na majetek a zadarmo. I slovo boží káží všichni s vidinou plného talíře, pohodlné postele a zaručeným platem, který se postupem let bude neustále navyšovat. Schválně malé „b“, protože ač je jen jeden jediný bůh, vykladačů má mnoho, někdy až příliš mnoho a každý chce žít.

Politika se tak stala možností vlastního obohacení a ochrany svého majetku. Je v podstatě jedno o jakou formu vlády se jedná. Republika, monarchie, teokracie, kapitalismus nebo komunismus, vždy sedí někde někdo, kdo rozhoduje, kam a kolik peněz přijde. Tento člověk má nadřízené, podřízené, spolupracovníky, přátele a rodinu, ty všechny může ovlivňovat a je jimi ovlivňován. Protekce bují a systém polis je vysáván.

To je politika.