Made in California

Náš svět má nenápadné pomocníky. Schovaní tiše vrní a nenápadně hlídají, aby věci okolo nás fungovaly. Aby se nic nestalo. Dík technologiím rezonančních čipů se nikdo nedostane do našeho domu, auta, soukromí.

Josef Mašín - Kolín nad Rýnem.J.Z. 2011

MADE IN CALIFORNIA.
. Málokdo ale ví, že jedním z největších vynálezců na poli bezpečnostní elektroniky, je za druhou polovinu svého života Jozef Mašín. Ten Josef Mašín, který v padesátých letech jako člen třetího odboje střílel tehdy vládnoucí komunisty.

Ty komunisty, kteří tu mučili, vyvražďovali naši národní elitu a zavírali desítky tisíc nevinných lidí do komunistických koncentračních táborů. A málokdo ví, že ten samý Josef Mašín je také autorem mnoha objevů a vynálezů

Když jsme se před třemi lety v německém Kölnu Josefa Mašína ptal na to, jak se člověk z bojovného národního hrdiny stane vojákem, poté obchodníkem s letadly a nakonec vynálezcem, jen se usmál.

A přitom šlo o logickou cestu.

 Otec Josefa Mašína patřil mezi naši prvorepublikovou inteligenci, byl vojákem a za sebe si myslím, že není trefnější úvahy, než té, že docela určitě patřil k naší elitě. Geny ctižádosti a úspěchu měli Mašínové v rodině už před mnoha sto lety.

Kdykoli se v Čechách objeví diskuse na téma bratří Mašínů a Milana Paumera, pokaždé se rozhoří boj mezi dvěma tábory České společnosti. Jedni Mašíny uznávají, druzí nenávidí.

První skupina sahá od středopravicových voličů, jež si uvědomují, že byla doba, v níž bylo jednání členů skupiny legitimní a správné až po ty, co řeší v tomhle směru své úvahy přímočarou pravicovou logikou, že čím více mrtvých bolševiků v padesátých létech bylo, tím lépe.

Odpůrci bratří Mašínů počínají u levicových intelektuálů co nechtějí znát historii, nebo ji neznají, přes ty, co jim "za socíku bylo dobře" až po pravověrné staré komunisty, kteří svojí nakažlivou doživotní nenávistí klovou do čehokoli Mašínovského, tisíckrát dokola omílaným argumentem o Mašínech - vrazích.

 A že tu ti Komunisté vraždili v těch samých padesátých létech systémově, to odmítají přiznat.

 Když jsem před čtyřmi lety připravoval článek o bratrech Mašínech zaujalo mně jak málo se ví o  zatím posledních letech života Josefa Mašína.

 Když Josef Mašín před padesátkou odešel z byznysu s letadly, založil v Kalifornské Santa Barbaře malou firmu na vývoj elektroniky.

 Největší zájem věnoval tehdy nevyužité technologii RFID čipů.  Původní vynález rezonančních čipů vznikl už v roce 1947 a nevymyslel jej Josef sám.  A popravdě, tohle technické řešení nemělo v té době ještě použití. Jediný systém z té doby byl i u nás známý systém přítel-nepřítel, užívaný k označování letadel na dálku.

Malý tým okolo Josefa Mašína začal pracovat na těch neúžasnějších vynálezech které se měly starat o naše bezpečí. A protože v Kalifornii za dlouhá léta hodně inovovali, tak jejich čipy dnes hlídají vstupy do budov, bytů, bez klíčku s čipem nenastartujete auto - tedy spíš nenastartuje ho ten zloděj, co ho přišel ukrást. Zaplatíte s tím ve Wall Martu, nebo v LACMTA v Los Angeles když nastupujete do podzemky, anebo autobusu v našich českých Pardubicích.

 A dneska tyhle čipy slouží po celém světě. Například i v těch českých autobusech. A vaše hodinky mají často rezonanční čip pro SKYPASS na předplacené lyžování.

Josefova firma nedávno začala produkovat čipy pro plynové lahve v Indii. V Indii je populace 1.1 miliardy lidí a tomu odpovídající počet plynových lahví. Tam už se při jejich poměrech vyplatí malým firmám, vyrábět nelegálně druhovýrobou jejich nekvalitní náhrady. Ty stojí čtvrtinu. Taková láhev má v sobě třeba třicet kilo propan-butanu a když je z nevyhovující oceli, nebo špatně svařená, může puknout. Oficiální statistiky asi nejsou, ale Indové dobře vědí, co taková láhev, pokud z ní ve velkém rychle unikne plyn, umí způsobit. Třeba v hustě zalidněné čtvrti, když se prudce vznítí. Velká tlaková láhev z dobré oceli, to i v případě přehřátí neudělá. Ta je označená zalitým čipem. A tu nebezpečnou, co ani nemůže mít tlakovou zkoušku, tu v plnírně systém vyřadí a nikdo ji nenaplní.

Indové se s tím nebezpečím pro lidské životy rozhodli skoncovat a udělali dobře. Životy jejich lidí pro ně mají cenu. A chrání je další z vynálezů Josefa Mašína.

A tak i po své osmdesátce Josef Mašín létá mezi Dillí, Brazilí , Kölnem a Santa Barbarou a vymýšlí, jak své vynálezy uplatnit a co ještě vymyslet.

Před čtyřmi lety, se našel ztracený pes mé známé a našel se právě díly jednomu Josefovu objevu. Bylo by zajímavé zjistit, jestli u nás vědí miliony majitelů psů a koček, že technologii pod kůži aplikovaných PET čipů vynalezl Josef Mašín sám.

 Autorství těchto psích čipů spočívá v tom, že Josef vymyslel celý princip a šikovní inženýři, zejména v Londýně, k tomu pár věcí dodělali. Například, aby ten čip té kočce, nebo psovi nevadil, nijak neobtěžoval a aby se mu živá tkáň nebránila. Z původního čipu velikosti malého knoflíku, se nakonec stal centimetrový váleček síly párátka. Potom se také muselo vymyslet, aby to vpíchnutí pod kůži moc nebolelo a tak...

 A kolik psů a koček vynález zachránil?

Státy mají i národní evidence, ale ta centrální v Kalifornii měla na počátku roku 2011 okolo tří milionů aktivací. Tisícům rodin, malým dětem, nebo starým osamělým lidem, pomohl Josef Mašín tímhle vynálezem vrátit domů jejich milovaného psa nebo kočku. Dnešní komunisté to neuznají ale Josef Mašín, který sprovodil ze světa několik životů, jich daleko víc zachránil.

Psi a kočky neumírají po lesích, nezůstávají po útulcích, ale vracejí se do svých rodin, kde se po nich někomu stýská.

Co takhle takováhle definice životního úspěchu Josefa Mašína.